Informace pro odborníky
Pro lékaře a odborníky
Jmenuji se Mgr. Jan Ille. Jsem psycholog a hypnoterapeut. V Brně pracuji s dospělými klienty zejména v oblasti úzkostných a panických reakcí, fobických a vyhýbavých vzorců, stresových a psychofyziologických obtíží, emoční zátěže a následků náročných zkušeností.
Hypnózu používám v psychologickém rámci, nikoli jako izolovanou sugesci nebo univerzální techniku. Postup vychází z klinicko-psychologické orientace v potížích, psychologické formulace případu, práce s udržovacími mechanismy a průběžného sledování změny v běžném životě klienta.
V práci využívám také kognitivně-behaviorální principy: funkční analýzu, práci se spouštěči, vyhýbáním, bezpečnostním chováním, naučenými reakcemi, imaginativní/expoziční práci a vyhodnocování změny mezi setkáními. Neoznačuji však svou práci za KBT program.
Stručně
Vhodné zejména pro: stabilní dospělé klienty z úzkostného, neurotického, stresového a psychofyziologického spektra, kteří jsou schopni náhledu, spolupráce a alespoň základní sebereflexe.
Nevhodné jako hlavní forma pomoci: akutní psychóza, mánie, výrazná dezorganizace, akutní suicidální riziko, těžká depresivní dekompenzace, těžká závislost, stavy vyžadující primárně psychiatrii, klinickou psychologii, krizovou intervenci nebo specializovanou péči.
Farmakoterapie: respektuji ji, nezasahuji do ní. Medikaci neměním, nevysazuji ani nedoporučuji její úpravy – je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Informace o lécích, které klient aktuálně užívá, je však pro mě relevantní.
Informace lékaři: poskytuji pouze se souhlasem klienta.
Odborný rámec práce
Moje práce vychází z psychologického vzdělání, dlouhodobé praxe a specializovaného vzdělávání v hypnóze a hypnoterapeutických postupech. Hypnózu používám jako pracovní rámec pro psychologickou intervenci, nikoli jako samostatný technický postup.
Základem je psychologická formulace potíží. Nepracuji pouze s názvem obtíže nebo deklarovaným příznakem. Zajímá mě, jak se potíže spouštějí, co je udržuje, jak se projevují v těle, emocích, kognicích, představách a chování a jaký mají vztah k životním, vztahovým a vývojovým souvislostem klienta.
Využívám kognitivně-behaviorální principy, zejména funkční analýzu, práci s udržovacími mechanismy, vyhýbáním, bezpečnostním chováním, katastrofickými interpretacemi, obavnými představami, naučenými reakcemi a postupným získáváním nové zkušenosti. Tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.
Neoznačuji svou práci za KBT program a nenabízím manualizovanou KBT. Jde o hypnoterapii vedenou psychologem, která integruje vybrané psychologické a kognitivně-behaviorální principy do individuálně vedené práce s klientem.
Postup nemá být náhodný.
Vychází z úvodního zmapování potíží, pracovní hypotézy, průběžné zpětné vazby a vyhodnocování změn mezi setkáními.
Klinicko-psychologická orientace a formulace potíží
V úvodu spolupráce věnuji čas cílenému zmapování potíží. Nejde o volné povídání bez směru. Zjišťuji symptomový obraz, spouštěcí situace, tělesné a emoční reakce, kognitivní interpretace, vyhýbání, bezpečnostní strategie, míru náhledu, aktuální zátěž, vztahové a vývojové souvislosti a případné kontraindikace hypnoterapeutické práce.
U úzkostných a panických obtíží rozlišuji zejména panické reakce, agorafobické a fobické vzorce, generalizované obavy, strach o zdraví, psychofyziologické projevy stresu, disociativní nebo depersonalizační fenomény a souběžné faktory, které mohou vyžadovat jiný typ odborné péče.
Výsledkem není formální diagnostický závěr pro zdravotnické účely, ale pracovní psychologická formulace: co potíže spouští, co je udržuje, jakou funkci plní a jaký postup může dávat smysl.
Odborný mechanismus práce
Kognitivně-behaviorální principy v hypnoterapeutickém rámci
V hypnoterapeutické práci využívám některé kognitivně-behaviorální principy, aniž bych svou práci označoval za KBT program. Důležité je pro mě zejména porozumění vztahu mezi spouštěčem, interpretací, tělesnou aktivací, emocí, chováním a důsledkem.
Funkční analýza
Sleduji, v jakých situacích se potíže spouštějí, jak klient reaguje v těle, emocích a myšlenkách, co udělá pro úlevu a jaké důsledky to má krátkodobě i dlouhodobě.
ABC / S-O-R-C formulace
Udržovací mechanismy
Zajímá mě, co potíže udržuje: vyhýbání, bezpečnostní chování, kontrolování těla, vyhledávání ujištění, katastrofické interpretace, sebezaměřená pozornost nebo obavné scénáře.
avoidance, safety behaviours, reassurance seeking, catastrophic misinterpretation
Expoziční a imaginativní principy
U některých témat pracuji s představou situace, které se klient obává, v únosné míře, s bezpečným rámcem a průběžným sledováním tělesné a emoční aktivace.
imaginativní expozice, graduovaná expozice, SUDS, inhibiční učení
Práce s významem a starší zkušeností
Pokud současná reakce navazuje na starší zkušenost, pracuji s tím, jaký význam si klient tehdy vytvořil, jak se tento význam přenáší do současnosti a jak může být aktualizován.
přerámcování, emoční paměť, imagery rescripting, schema-informovaná práce
Průběžné sledování změny
Na dalších setkáních se vracím k původně pojmenovaným potížím a sleduji, co se změnilo v běžných situacích, v těle, chování, vztazích nebo schopnosti zvládat dříve obtížné situace.
outcome monitoring, feedback-informed práce, generalizace změny
Kdy může být spolupráce vhodná
Nejčastěji pracuji s dospělými stabilními klienty, u kterých převažují úzkostné, neurotické, stresové nebo psychofyziologické obtíže a kteří jsou schopni spolupráce, náhledu a základní sebereflexe.
- úzkostné a panické reakce,
- agorafobické, fobické a vyhýbavé vzorce,
- stresová a adaptační reakce,
- psychofyziologické a somatizované projevy stresu,
- tělesné projevy úzkosti po odpovídajícím lékařském vyšetření,
- disociace a derealizace,
- následky náročných zkušeností bez aktuální těžké dekompenzace,
- tréma, výkonová úzkost a strach z hodnocení,
- vztahové a osobnostní vzorce v neurotickém spektru,
- citlivá osobní témata u klientů se zachovaným náhledem a stabilitou.
Typicky jde o klienty, kteří nejsou v akutní psychiatrické krizi, ale opakovaně narážejí na reakce, které se spouštějí v těle, představách, vztazích nebo konkrétních situacích.
Kdy spolupráce vhodná není
Moje práce není určena jako hlavní forma pomoci u klientů, kteří aktuálně potřebují primárně psychiatrickou, klinicko-psychologickou, krizovou nebo specializovanou péči.
- akutní psychotická symptomatika,
- mánie nebo hypománie s výraznou destabilizací,
- výrazná dezorganizace myšlení nebo prožívání,
- akutní suicidální riziko,
- sebepoškozování vyžadující krizový nebo specializovaný postup,
- těžká depresivní dekompenzace,
- těžká závislost bez paralelní specializované péče,
- stavy s výraznou disociativní nestabilitou,
- aktuální krizový stav vyžadující okamžitou intervenci,
- podezření na závažné somatické příčiny dosud nevyšetřených tělesných potíží.
U těchto stavů může být hypnóza nevhodná, předčasná nebo nedostatečná jako hlavní forma pomoci. V takové situaci doporučuji odpovídající odborné navázání.
Farmakoterapie
Farmakoterapii respektuji. Do medikace nezasahuji, nedoporučuji její změnu, snížení ani vysazení.
Pokud klient užívá psychofarmaka nebo jinou medikaci, pracuji s tím jako s důležitou součástí celkového kontextu. Jakékoli změny medikace však patří do kompetence ošetřujícího lékaře.
Psychologická a hypnoterapeutická práce může u některých klientů probíhat paralelně s farmakoterapií (viz výčet „Kdy může být spolupráce vhodná“ výše), pokud je klient stabilní a spolupráce je pro něj vhodná.
Psychologické zmapování a diferenciální úvaha
U klientů, kteří přicházejí s úzkostí, panikou, tělesnými projevy stresu nebo strachem o zdraví, se nejprve orientuji v tom, zda potíže odpovídají spíše úzkostnému, fobickému, psychofyziologickému, disociativnímu, vývojově-vztahovému nebo jinému mechanismu.
Zajímá mě, zda jde převážně o podmíněnou tělesnou reakci, katastrofickou interpretaci tělesných signálů, vyhýbání a bezpečnostní chování, generalizované obavy, dlouhodobý hyperarousal, následky náročné zkušenosti nebo širší vztahový a osobnostní vzorec.
Pokud se ukáže, že potíže mohou souviset se zdravotním stavem nebo vyžadují zdravotnickou diagnostiku, doporučuji klientovi odpovídající lékařské nebo specializované vyšetření.
Písemná zpráva pro lékaře
Pokud si to klient přeje a udělí k tomu souhlas, mohu lékaři předat stručnou informaci o zaměření spolupráce, průběhu práce nebo aktuálním psychologickém porozumění obtížím.
Bez souhlasu klienta neposkytuji informace o obsahu konzultací třetím osobám.
Pokud klient přichází na vaše doporučení, je užitečné, aby měl k dispozici základní informace o dosavadní odborné péči, aktuální medikaci a hlavním důvodu doporučení.
Prakticky
- Klienti se objednávají sami prostřednictvím rezervačního systému nebo telefonicky.
- Konzultace probíhají osobně v Brně.
- Nejsem poskytovatel zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění.
- V případě potřeby mohu se souhlasem klienta poskytnout stručnou informaci o psychologickém zaměření spolupráce.
Odborné ukotvení: hypnóza, formulace a KBT principy
Hypnózu chápu jako psychologický pracovní rámec, nikoli jako samostatnou univerzální metodu. Klíčové je, jak je hypnóza použita, u jakého klienta, s jakou formulací potíží a za jakých bezpečnostních podmínek.
V praxi propojuji ericksonovskou a klinickou tradici hypnózy s psychologickou formulací potíží, kognitivně-behaviorálními principy, prací s tělesným prožitkem, imaginativními postupy, emoční pamětí, vyhýbáním a průběžným sledováním změny.
Tím se moje práce liší od použití hypnózy jako izolované indukce nebo skriptu obecných sugescí. Nejde o to pouze navodit trans, ale zvolit postup odpovídající mechanismu obtíží a aktuální stabilitě klienta.
FAQ
Časté otázky odborníků
Kontakt pro odborníky
Mgr. Jan Ille
psycholog a hypnoterapeut
Brno
Telefon
+420 792 314 984
(pracovní dny 10-17)
Adresa praxe
Babák office, 5. patroJana Babáka 2733/11
612 00 Brno-Královo Pole
Objednání klienta
Klient se objednává samostatně přes rezervační systém ZnámýLékař nebo telefonicky. Pokud má být předána odborná informace, je potřeba výslovný souhlas klienta.
Vybrané odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
Hypnóza v psychologickém rámci
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
The Milton H. Erickson Foundation. (n.d.). The Milton H. Erickson Foundation.
Kognitivně-behaviorální principy, formulace a úzkost
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Barlow, D. H. (Ed.). (2021). Clinical handbook of psychological disorders: A step-by-step treatment manual (6th ed.). The Guilford Press.
Clark, D. M. (1986). A cognitive approach to panic. Behaviour Research and Therapy, 24(4), 461–470.
Expozice, vyhýbání a nové učení
Craske, M. G., Treanor, M., Conway, C. C., Zbozinek, T., & Vervliet, B. (2014). Maximizing exposure therapy: An inhibitory learning approach. Behaviour Research and Therapy, 58, 10–23.
Imaginativní práce, trauma a schémata
Arntz, A. (2012). Imagery rescripting as a therapeutic technique: Review of clinical trials, basic studies, and research agenda. Journal of Experimental Psychopathology, 3(2), 189–208.
Ehlers, A., & Clark, D. M. (2000). A cognitive model of posttraumatic stress disorder. Behaviour Research and Therapy, 38(4), 319–345.
Young, J. E., Klosko, J. S., & Weishaar, M. E. (2003). Schema therapy: A practitioner’s guide. The Guilford Press.
Poslední odborná aktualizace: 21. 7. 2026