Hypnóza u psychologa v Brně
Strach z nemoci, smrti nebo budoucnosti
Když strach vyrábí úzkostné obavy a katastrofické scénáře, člověk hledá jistotu a tělo zůstává v napětí — i když rozum ví, že obavy nemusí odpovídat skutečnému nebezpečí.
Stručně
Když se mysl stále vrací k otázce „Co když?“
Tato stránka je pro lidi, u kterých hlavní potíží nejsou jen tělesné příznaky, ale opakující se obavy. Mysl vytváří scénáře, co by se mohlo stát: s vlastním zdravím, s dětmi, partnerem, blízkými, budoucností nebo samotnou otázkou smrti.
Člověk se snaží uklidnit. Hledá informace, ujištění nebo kontrolu. Na chvíli se mu uleví, ale obava se po čase vrátí znovu. Právě tento kruh bývá důležitější než samotný obsah konkrétní obavy.
V hypnoterapii vedené psychologem pracuji s tím, jak se tyto obavy spouštějí, jak se udržují v těle, emocích a chování a co se potřebuje změnit, aby člověk získával větší vliv nad reakcí, která ho zahlcuje.
Dlouhodobé obavy
Když se obavy rozšíří na všechno možné
U tohoto typu úzkosti nebývá problém jen v jednom konkrétním tématu. Člověk se může chvíli bát o zdraví, potom o dítě, potom o partnera, potom o peníze, potom o budoucnost nebo o svět jako celek.
Navenek to někdy vypadá jako přemýšlení nebo odpovědnost. Uvnitř je ale člověk v neustálém napětí. Hlava hledá jistotu, ale žádná jistota nestačí nadlouho.
Mnoho klientů říká něco ve smyslu: „Vím, že to přeháním, ale nemůžu si pomoct.“ Právě to je důležité. Nejde o nedostatek inteligence ani o to, že by člověk nevěděl, že některé scénáře jsou nepravděpodobné. Problém je v tom, že tělo a emoční systém reagují, jako by bylo potřeba pořád hlídat nebezpečí.
U tohoto typu úzkosti bývá podstatné nejen to, čeho se člověk bojí, ale jakým způsobem se obavy udržují. Mysl se snaží získat jistotu, ale úplnou jistotu v mnoha životních tématech získat nejde. Čím víc se člověk snaží mít všechno pod kontrolou, tím víc se může pozornost vracet k dalším možnostem, co by se mohlo stát.
(Odborně řečeno: pracuji s obavnými scénáři, intolerancí nejistoty, vyhledáváním ujištění, kontrolováním a udržovacími mechanismy.)
Klienti nejčastěji popisují
Nemusíte se poznat ve všem. Důležité bývá spíš to, že se obavy opakovaně vracejí, člověk hledá jistotu a ani po uklidnění nemá pocit, že je opravdu hotovo.
Co se děje v hlavě
Co se děje v těle
Jak se mění chování
Souvislosti
Kdy se tyto obavy často objevují
Tyto obavy se často objeví v obdobích zvýšené zátěže, nejistoty, životní změny nebo po zkušenosti, která narušila pocit bezpečí. Někdy se objeví po porodu, po nemoci v rodině, po ztrátě, po období dlouhodobého stresu nebo bez jednoho jasného začátku.
Neznamená to, že člověk „přemýšlí špatně“. Často jde o snahu mysli chránit se před nejistotou. Problém nastává ve chvíli, kdy tato snaha začne sama udržovat napětí.
Někteří lidé tomu dobře rozumějí rozumem. Přesto se jejich tělo, emoce a pozornost znovu vracejí k obavám. Proto nestačí jen další vysvětlení. Důležité je porozumět celému mechanismu.
Přehled témat
Jaké podoby může mít strach z nemoci, smrti nebo budoucnosti
Obsah obav může být různý, ale mechanismus bývá podobný: mysl se snaží získat jistotu, kontrolu nebo záruku, že se nic špatného nestane. Krátkodobě to může uklidnit, dlouhodobě se ale obavy často vracejí.
Strach z nemoci a zdraví
Někteří lidé mají opakovaný strach o své zdraví. Sledují tělesné pocity, vyhledávají informace, srovnávají příznaky, žádají ujištění nebo se vracejí k dalším kontrolám. Úleva často vydrží jen krátce a po čase se znovu objeví otázka „co když“.
Tady je potřeba pracovat opatrně. Cílem není člověka přesvědčovat, že „se určitě nic neděje“. Zdravotní obtíže patří k lékaři. Psychologická práce začíná tam, kde se ukazuje, že samotné ujišťování a další kontroly už člověka neuklidňují, ale úzkost se stále vrací.
Související stránka: Strach z nemoci a zdraví
Strach ze smrti
Strach ze smrti může být spojený s konečností, ztrátou kontroly, nejistotou nebo otázkou, co bude s blízkými. Někdy se objevuje po náročném období, jindy bez jasného začátku.
U tohoto tématu je důležité nepracovat jen s filozofickým vysvětlením. Existenciální otázky mají své místo, ale u úzkosti bývá podstatné také to, co se děje v těle: stažení, neklid, nespavost, zahlcení a potřeba rychle najít jistotu.
Související stránka: Strach ze smrti a konečnosti
Strach o děti, partnera a blízké
U mnoha lidí není hlavní obava zaměřená na sebe, ale na blízké. Člověk se bojí o děti, partnera, rodiče, sourozence, blízké přátele nebo jiné důležité osoby.
Navenek to může vypadat jako starostlivost. Uvnitř je to ale často vyčerpávající stav pohotovosti. Člověk nechce své blízké omezovat, ale zároveň má pocit, že potřebuje kontrolu, aby se uklidnil.
Tady je důležité pracovat s rozdílem mezi přirozenou starostí a úzkostí, která začne řídit vztahy. Cílem není přestat mít rád své blízké. Cílem je, aby starost automaticky nepřerůstala do zahlcujícího strachu.
Související stránka: Strach o děti, partnera a blízké
Strach z budoucnosti a existenciální obavy
Některé obavy přerůstají do širší roviny: co bude s mým životem, rodinou, prací, jistotou, smyslem nebo budoucností. Člověk může mít pocit, že potřebuje dopředu promyslet příliš mnoho věcí, aby mohl být v klidu.
U těchto témat je důležité rozlišit, zda jde o realistickou starost, která může vést ke konkrétním krokům, nebo o úzkostný kolotoč, který člověka vyčerpává, ale nic neřeší.
Související stránka: Strach z budoucnosti a existenciální obavy
Proč nepomáhá jen ujišťování: „A co když přece jen…?“
Ujištění může krátkodobě ulevit. Člověk se zeptá partnera, lékaře, internetu nebo sám sebe a na chvíli získá pocit klidu. Problém je, že mozek se tím může učit hledat jistotu znovu a znovu.
Po čase se objeví další „co když“. Někdy stejné, jindy nové. Člověk pak neřeší jen jednu obavu, ale celý mechanismus: potřebu jistoty, kontrolování, hledání ujištění a strach z nejistoty.
(Odborně řečeno: jde často o vyhledávání ujištění, bezpečnostní strategie, intoleranci nejistoty a udržovací mechanismy.)
Princip práce
Postup ale nemá být náhodný
Nejdřív potřebuji porozumět tomu, jak se obavy u konkrétního člověka spouštějí a udržují. Zajímá mě, co obavu rozjíždí, jaký scénář se v hlavě vytváří, co člověk dělá pro uklidnění a proč se úzkost po čase vrací.
Teprve podle toho volím další postup. Někdy je důležité věci srozumitelně poskládat. Jindy pracujeme s tělem, obavnou představou, nejistotou, naučenou reakcí nebo starší zkušeností, která mohla pocit ohrožení posílit.
(psychologická formulace potíží, kognitivně-behaviorální principy, udržovací mechanismy)
Postup práce
Jak spolupráce obvykle probíhá
Nejdřív zmapujeme typ obav
Zjišťuji, čeho se obavy týkají, kdy se spouštějí, jaké scénáře se opakují, jak reaguje tělo a co člověk dělá, aby získal jistotu nebo úlevu.
(psychologická formulace potíží)
Rozlišíme, co úzkost udržuje
Sledujeme, jakou roli má vyhledávání ujištění, kontrolování, čtení informací, vyhýbání, potřeba jistoty nebo opakované přehrávání katastrofických scénářů.
(ujišťování, bezpečnostní strategie, intolerance nejistoty)
Pracujeme s tělem, prožitkem a reakcí
Podle tématu volím postup: někdy je důležité vysvětlení a struktura, jindy práce s tělesným napětím, představou, obavou, nejistotou nebo starší zkušeností.
(práce s obavnou představou a tělesným prožitkem)
Sledujeme změnu v běžném životě
Zajímá mě, co se mění mezi setkáními: jestli obavy přicházejí méně často, mají menší sílu, rychleji odezní nebo už tolik neřídí chování.
(průběžná zpětná vazba)
Tělesné projevy úzkosti
Úzkost v těle
Pokud se úzkost hodně peojevuje v těle jako ostražitost, napětí nebo tenze, ztuhlé svaly a jiné fyzické obtíže, může být užitečná také stránka Dlouhodobá úzkost a vnitřní napětí.
Bezpečný rámec
Kdy je vhodné zapojit lékaře, psychiatra nebo krizovou pomoc
Hypnoterapie vedená psychologem nenahrazuje akutní zdravotní, psychiatrickou ani krizovou péči. Pokud se objeví akutní krize, výrazná dekompenzace, suicidální riziko nebo stav, který vyžaduje zdravotnickou péči, je na místě obrátit se na odpovídající odbornou pomoc.
U nových nebo dosud nevyšetřených tělesných příznaků je vhodné postupovat přes lékaře. Pokud ale zdravotní stránka byla přiměřeně řešena a hlavním problémem zůstává opakovaný strach, ujišťování, kontrolování nebo obavné scénáře, může dávat smysl pracovat s psychologickým mechanismem úzkosti.
FAQ
Časté otázky
Je to stejné jako generalizovaná úzkostná porucha?
Může se to generalizované úzkosti podobat, ale na této stránce nejde o to, abyste si dávali diagnózu. Důležité je, zda se vám opakovaně vracejí obavy, scénáře „co když“, napětí v těle, potřeba jistoty nebo kontrolování, které krátkodobě uklidní, ale dlouhodobě se vrací.
Proč mě ujištění uklidní jen na chvíli?
Ujištění může krátkodobě snížit úzkost. Problém je, že mozek se tím může učit hledat jistotu znovu. Po chvíli se objeví další „co když“ a člověk se vrací k dalšímu kontrolování, ptaní nebo hledání informací. Právě tento kruh bývá důležitým udržovacím mechanismem.
Používáte KBT?
Neoznačuji svou práci za KBT program a nevystupuji jako KBT terapeut. Využívám ale některé kognitivně-behaviorální principy: porozumění obavným scénářům, intoleranci nejistoty, vyhledávání ujištění, bezpečnostním strategiím, vyhýbání a tomu, co potíže udržuje v běžném životě. Tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.
Budu muset přestat myslet na nemoc, smrt nebo budoucnost?
Cílem není zakázat si určité myšlenky. To většinou nefunguje. Cílem je změnit vztah k obavám, snížit jejich naléhavost a pracovat s tím, proč se mysl k určitým scénářům opakovaně vrací.
Co když se bojím o děti nebo partnera?
Strach o blízké může být velmi silný, protože se týká lidí, na kterých vám záleží. V práci nejde o zlehčování tohoto strachu. Zajímá mě, kdy se obavy spouštějí, jaké scénáře se opakují, co děláte pro uklidnění a jak se tento kruh dá začít měnit.
Musím nejdřív k lékaři?
U nových, výrazných nebo dosud nevyšetřených tělesných příznaků je vhodné postupovat přes lékaře. Pokud už ale zdravotní stránka byla přiměřeně řešena a hlavním problémem zůstává opakovaný strach o zdraví, ujišťování nebo kontrolování, může dávat smysl pracovat s psychologickým mechanismem úzkosti.
Jak dlouho spolupráce trvá?
Počet setkání se odvíjí od tématu, cíle a průběhu spolupráce. U některých lidí se změna začne projevovat brzy; tempo je individuální. Nejde o to slíbit počet setkání předem, ale od začátku vědět, podle čeho poznáme posun.
Chcete zjistit, zda je tento způsob práce vhodný pro váš strach?
První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, jak se obavy spouštějí, co je udržuje a jaký postup může dávat smysl. Někteří lidé potřebují nejdřív bezpečný rámec, jiní už chtějí začít konkrétně pracovat.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
Generalizované obavy a intolerance nejistoty
Dugas, M. J., Gagnon, F., Ladouceur, R., & Freeston, M. H. (1998). Generalized anxiety disorder: A preliminary test of a conceptual model. Behaviour Research and Therapy, 36(2), 215–226.
Newman, M. G., Llera, S. J., Erickson, T. M., Przeworski, A., & Castonguay, L. G. (2013). Worry and generalized anxiety disorder: A review and theoretical synthesis of evidence on nature, etiology, mechanisms, and treatment. Annual Review of Clinical Psychology, 9, 275–297.
Strach o zdraví a vyhledávání ujištění
Asmundson, G. J. G., Abramowitz, J. S., Richter, A. A., & Whedon, M. (2010). Health anxiety: Current perspectives and future directions. Current Psychiatry Reports, 12(4), 306–312.
Salkovskis, P. M., Warwick, H. M. C., & Deale, A. C. (2003). Cognitive-behavioral treatment for severe and persistent health anxiety. Brief Treatment and Crisis Intervention, 3(3), 353–367.
Kognitivně-behaviorální principy
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Hypnóza v psychologickém rámci
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 21. 7. 2026