Hypnóza u psychologa v Brně
Strach ze selhání
Když člověk umí, co má umět, ale ve chvíli, kdy jde „naostro“, se objeví obava, že to nezvládne, zkazí, nebo selže — i když se ho nikdo netáže a nikdo ho nehodnotí.
Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
hypnoterapie vedená psychologem
strach ze selhání a tlak na výkon
osobně v Brně
Strach ze selhání se dá snadno zaměnit s trémou, ale jde o něco jiného. Tréma je hlavně o pohledu druhých — o tom, být sledován a hodnocen. Strach ze selhání je o samotném výkonu a jeho důsledku: „Nezvládnu to. Udělám chybu. Pokazím to.“ Tahle obava se může objevit i tam, kde se nikdo nedívá a nikdo nehodnotí — u zkoušky, kterou píše sám u počítače, u zákroku, který dělá v tichu ordinace, u sportovního výkonu, který zná nazpaměť z tréninku.
Nejčastěji se v praxi setkávám s tímto tématem u sportovců, studentů před zkouškami nebo řidičských zkouškami a u lidí v odpovědných rolích, kde chyba není jen jejich věc.
Typický vzorec je paradoxní: člověk to umí, zvládá to v bezpečném prostředí, ale ve chvíli, kdy má výkon „platit“, se dostaví napětí, které výkon samo o sobě zhorší — a strach se tím potvrdí.
Jak to funguje
Když tělo brzdí právě ve chvíli, kdy má jet naplno
Klíčový mechanismus je sebekontrola, která nahradí přirozené soustředění na úkol. Místo aby se člověk plně věnoval výkonu, část pozornosti hlídá sám sebe: „Jak to vypadá? Netřese se mi ruka? Neselžu teď?“ Tahle sebekontrola paradoxně zhoršuje přesně to, čeho se člověk bojí.
K tomu se často přidává anticipační úzkost — napětí nenastupuje až při výkonu, ale už dny nebo hodiny předem, při pouhé představě situace. A pokud už jednou k selhání došlo, tělo si tu zkušenost „zapamatuje“ a příště na podobnou situaci reaguje poplachem dřív, než se cokoliv skutečně děje.
V práci se zaměřuji na to, jak se tato reakce naučila, co ji udržuje a jak může tělo získat novou zkušenost — takovou, po které se výkon uvolní, místo aby se dál stahoval.
Klienti nejčastěji popisují
Přesné rozlišení
Tréma, nebo strach ze selhání?
Obě témata se často prolínají, ale stojí za to je rozlišit. U trémy je v popředí pohled druhých — obava z hodnocení, posměchu, trapasu. U strachu ze selhání je v popředí samotný výkon a jeho výsledek — obava, že selžu, i kdyby se nikdo nedíval.
V praxi se často objevuje kombinace obou: člověk se bojí selhat a zároveň se bojí, že to selhání někdo uvidí. Proto na začátku spolupráce zjišťuji, co je v konkrétním případě hlavní — jinak se pracuje s obavou z hodnocení a jinak s obavou ze samotné chyby nebo ztráty kontroly nad výkonem.
Související stránka: Tréma, autority a strach z hodnocení
Hlavní témata
S čím se na stránce pracuje
Sportovní výkon a strach ze selhání pod tlakem
Velmi typický je rozdíl mezi tréninkem a soutěží. Na tréninku vše funguje, pohyb je automatický, přesný, bez přemýšlení. Na soutěži se ale objeví napětí, sebekontrola a obava ze selhání — a výkon, který je jinak zvládnutý, se najednou „nepovede“.
U týmových sportů se přidává další vrstva: strach, že člověk výkon pokazí ostatním. To často vede k paradoxnímu vzorci — člověk se raději stáhne, upozadí, nechce na sebe brát zodpovědnost za klíčový moment, a právě tímto vyhýbáním se jeho výkon dál snižuje.
Cílem práce je, aby se kvality a jistota, které člověk má na tréninku, přenesly i do situace, kde se „počítá výsledek“.
Zkoušky, testy a výkonové situace ve škole a v práci
Patří sem zkoušky, testy, přijímací pohovory i praktické zkoušky, kde nejde jen o vědomosti, ale o výkon pod časovým nebo hodnotícím tlakem. Velmi časté je téma autoškoly — praktická jízda pod dohledem, kde selže jinak jistý řidič. Podobně se toto téma objevuje před maturitou nebo státnicemi, kde se ke zkoušce samotné přidává i tíha „poslední šance“ nebo dlouhé přípravy.
I tady je typické, že člověk látku ovládá, ale ve chvíli zkoušky se dostaví prázdno v hlavě, třes, nejistota nebo pocit, že vše zapomněl.
Strach z vlastní chyby v odpovědné roli
Sem patří situace, kde chyba není jen soukromá věc, ale má dopad na druhé — řízení vozidla se spolujezdcem, obsluha techniky nebo přístrojů, rozhodování, které ovlivní tým nebo klienty. Tlak často pramení z pocitu zodpovědnosti za výsledek, který nemá být „jen dobrý“, ale bezchybný.
Opakující se vzorec „už se mi to jednou nepovedlo“
Jedna konkrétní zkušenost selhání se může stát scénářem pro příště. Člověk si rozumově říká, že tehdy to bylo výjimečné, ale tělo si tu zkušenost pamatuje a při podobné situaci spouští stejné napětí ještě dřív, než se cokoliv začne dít.
Vyhýbání a tempo práce
Vyhýbání výkonu krátkodobě uleví, dlouhodobě strach posiluje
Když se člověk začne výkonovým situacím vyhýbat — nepřihlásí se na závody, odloží zkoušku, nechá rozhodnutí na někom jiném — krátkodobě mu uleví. Dlouhodobě se ale tímto vyhýbáním strach ze selhání spíš upevňuje a prostor, ve kterém se člověk cítí jistý, se zmenšuje.
Zároveň není cílem tlačit do výkonu na sílu. Důležité je najít tempo, ve kterém se tělo učí novou zkušenost, ale není zbytečně zahlcené.
Postup práce
Jak spolupráce probíhá
1
Zmapujeme, co přesně spouští selhání
Zajímá mě, v čem přesně je rozdíl mezi situací, kde výkon funguje (trénink, příprava, domácí prostředí), a situací, kde selhává. U týmových sportů zjišťuji i to, zda hraje roli obava ze zklamání ostatních a tendence se stahovat.
(psychologická formulace potíží)
2
Zvolíme vhodný postup
Podle situace pracuji buď s propojením pozitivního, kompetentního prožitku z jiné oblasti života a jeho přenesením do obávané situace, nebo s posílením toho, co člověk už bezpečně umí a zvládá — a s přenesením této jistoty tam, kde dosud chyběla. Využívám přitom také kognitivně-behaviorální principy, zejména práci se spouštěči, naučenými reakcemi a vyhýbáním.
(aktivace zdrojů a dovedností, inhibiční učení)
3
Sledujeme přenos do reálné situace
Nejde o to, aby výkon fungoval jen v představě během konzultace. Zajímá mě, jestli se jistota a klid přenášejí i do skutečné zkoušky, závodu nebo situace, kde má výkon „platit“.
(sledování přenosu do reálné situace)
Z praxe
Anonymizovaná zkušenost ze spolupráce
Klientka byla součástí sportovního oddílu a připravovala se na závody. Na tréninku podávala vynikající výkony — pohyb měla zažitý a jistý. Na startu ale nastupoval strach a nejistota a výkon se výrazně zhoršoval.
Na tréninky ji doprovázela matka, u které se postupně také začalo objevovat napětí a nevolnost před závody dcery. Matka si tento stav uvědomovala a nechtěla ho na dceru dál přenášet. Pracovali jsme proto zvlášť i s ní — ve dvou setkáních jsme reakci zpracovali tak, aby se dostala do klidnějšího, podpůrného módu.
S dcerou jsme pak pracovali s odbouráním napětí a obav a s posílením jistoty a preciznosti — cílem bylo přenést kvality, které měla zažité z tréninku, do situace ostrého závodu.
Jde o anonymizovaný popis skutečné spolupráce, nikoli o garanci výsledku. Tempo a průběh se u každého klienta liší.
FAQ
Časté otázky
Čím se strach ze selhání liší od trémy?
Tréma je hlavně o pohledu druhých — o obavě z hodnocení. Strach ze selhání je o samotném výkonu a jeho důsledku, i tam, kde se nikdo nedívá. Často se obě témata prolínají, na začátku spolupráce proto zjišťuji, co převažuje.
Dá se s vámi řešit i strach z autoškoly?
Ano, jde o jednu z nejběžnějších zakázek. Typicky se objevuje jistota při jízdě s instruktorem, ale silné napětí u zkoušky nebo v běžném provozu bez dozoru.
Má smysl to řešit i před maturitou nebo státnicemi?
Ano. Pokud jde o výjimečnou situaci bez delší historie, často stačí jedno až dvě setkání před zkouškou. Pokud má obava širší historii nebo se objevuje opakovaně, dává větší smysl zapracovat na tématu komplexněji a s dostatečným předstihem.
Používáte KBT?
Neoznačuji svou práci za KBT program a nevystupuji jako KBT terapeut. Využívám ale některé kognitivně-behaviorální principy: porozumění spouštěčům, naučeným reakcím, vyhýbání, bezpečnostním strategiím a tomu, co potíže udržuje v běžném životě. Tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.
Pomůže to i u týmových sportů, kde se bojím, že výkon pokazím ostatním?
Ano, to je časté téma. Obava ze zklamání týmu často vede k tomu, že se člověk v klíčových chvílích raději stáhne a upozadí, což výkon dál snižuje. Pracujeme s touto obavou přímo a s přenesením jistoty z tréninku do zápasu nebo závodu.
Budete mě nutit hned podávat výkon naplno?
Ne. Cílem není tlačit do výkonu za každou cenu. Nejdřív potřebujeme porozumět reakci a zvolit postup, který dává smysl a odpovídá vašemu tempu.
Kolik setkání je potřeba?
To nelze říct předem. Záleží na tom, jde-li o jednorázovou situaci (např. blížící se zkoušku), nebo o dlouhodobější vzorec. Průběžně sledujeme, co se skutečně mění.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
Hypnóza v psychologickém rámci
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
Úzkost z výkonu a kognitivně-behaviorální rámec
Barlow, D. H. (Ed.). (2014). Clinical handbook of psychological disorders: A step-by-step treatment manual (6th ed.). The Guilford Press.
Hranice služby
Kdy tento přístup dává, a kdy nedává smysl
Tato práce je zaměřená na psychologickou reakci spojenou s výkonem — na napětí, sebekontrolu, vyhýbání a naučené obavy. Tempo a výsledek spolupráce se liší podle konkrétní situace. Pokud se ukáže, že potíže mají jinou povahu nebo vyžadují jiný typ péče, doporučím vhodný další postup.
Chcete zjistit, zda je tento způsob práce vhodný pro vás?
Na první konzultaci společně zmapujeme, co váš výkon konkrétně brzdí a jaký postup může dávat smysl.
Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 31. 7. 2026