Hypnoterapie úzkosti a paniky
Strach ze zubaře, jehel a lékařských zákroků
Když člověk ví, že by měl na vyšetření nebo zákrok jít, ale tělo reaguje odporem, napětím, nevolností, panikou nebo potřebou návštěvu odložit — hovoříme o syndromu bílého pláště.
klinická hypnóza v psychologické praxi
osobně v Brně
Konkrétní projevy
Když tělo spustí alarm dřív než rozum
Mnoho lidí ví, že ordinace není nepřátelské místo a že lékař nebo zubař se jim snaží pomoci. Jenže úzkostná reakce se neřídí jen logikou. Tělo může spustit alarm už při představě objednání, při pohledu na kalendář, cestou do ordinace nebo ve chvíli, kdy člověk ucítí typický pach čekárny.
Pak se může objevit napětí, nevolnost, tlak na hrudi, stažený dech, třes, pocení, slabost, prázdno v hlavě nebo potřeba situaci ukončit.
V hypnoterapii pracuji s tím, jak se tato reakce naučila, co ji udržuje a jak může tělo získat novou zkušenost. Nejde o to člověka „přemluvit“, že se nemá bát. Jde o to pracovat přímo s reakcí, která se spouští automaticky.
Klienti nejčastěji popisují
odkládání návštěvy
strach z injekce
strach z odběru krve
strach z magnetické rezonance
strach z CT vyšetření
strach z „tunelu“
nevolnost v ordinaci
panika v křesle
napětí před termínem
strach z bolesti
strach ze ztráty kontroly
pocit bezmoci
stažený dech
sevřený žaludek
třes
slabost v nohách
nutkání odejít
špatná zkušenost z minulosti
odpor k lékařskému prostředí
strach z výsledku vyšetření
potřeba návštěvu zrušit
Přesné rozlišení
Nejde jen o „strach z bolesti“
U těchto potíží bývá důležité přesně rozlišit, čeho se člověk vlastně bojí. Někdy je hlavní strach z bolesti. Jindy z injekce, krve, zvuku vrtačky, bezmoci, studu, ztráty kontroly, nemožnosti odejít, tělesné reakce nebo výsledku vyšetření.
U zubaře může být spouštěčem samotné křeslo, zakloněná hlava, otevřená ústa, pocit, že člověk nemůže mluvit, zvuky, pachy, představa bolesti nebo dřívější nepříjemná zkušenost.
U odběrů krve nebo injekcí může jít o strach z jehly, nevolnost, slabost, obavu z omdlení, odpor k tělesným pocitům nebo očekávání, že se reakce zase zopakuje.
Proto nemá smysl pracovat jen obecně se „strachem ze zubaře“. Nejdřív je potřeba zjistit, co přesně se v dané situaci spouští.
Hlavní témata
S čím se na stránce pracuje
Strach ze zubaře
Strach ze zubaře často vede k odkládání návštěv. Člověk si řekne, že se objedná později, že počká, až bude víc času, že to ještě není tak hrozné. Jenže čím déle se návštěva odkládá, tím větší napětí se kolem ní může vytvořit.
U některých lidí je hlavním tématem bolest. U jiných ztráta kontroly, bezmoc v křesle, pocit studu, dřívější špatná zkušenost nebo strach, že zubař bude hodnotit stav zubů.
Tady je důležité pracovat citlivě a prakticky. Cílem není člověka zatlačit do výkonu. Cílem je, aby se jeho tělo učilo, že tuto situaci může zvládnout jinak než panikou, únikem nebo dlouhodobým odkládáním.
Strach z odběrů krve, injekcí a jehel
Strach z jehel a odběrů krve může být velmi silný i u jinak racionálních a schopných lidí. Často se objevuje nevolnost, slabost, motání hlavy, třes, napětí nebo obava, že člověk omdlí.
U někoho je hlavní spouštěč jehla. U jiného krev. U dalšího pocit, že do těla někdo zasahuje. Někdy nejde ani tak o samotný odběr, ale o očekávání reakce: „Co když se mi zase udělá špatně?“
Práce se proto musí zaměřit nejen na jehlu nebo odběr, ale i na tělesnou reakci, očekávání a zkušenost, kterou si člověk s touto situací spojil.
Strach z vyšetření, zákroků a lékařského prostředí
Někteří lidé nemají problém jen s jedním konkrétním zákrokem. Vadí jim celé lékařské prostředí: čekárny, ordinace, bílé pláště, dezinfekce, přístroje, otázky, vyšetření, tělesná zranitelnost nebo pocit, že jsou vydáni do rukou někoho jiného.
Zvláštní skupinou jsou vyšetření, při kterých má člověk zůstat delší dobu v přístroji nebo v úzkém prostoru. Typicky magnetická rezonance, CT nebo jiná vyšetření, která lidé popisují jako „tunel“. Tady se může spojit strach z lékařského prostředí, klaustrofobie, nemožnost odejít, ztráta kontroly, strach z výsledku a obava, že tělo spustí paniku právě ve chvíli, kdy je potřeba zůstat v klidu.
Když za strachem stojí dřívější náročná zkušenost
Někdy potíže začaly po konkrétní zkušenosti: bolestivém zákroku, necitlivém přístupu, dětském zážitku, komplikaci, pocitu bezmoci nebo situaci, kdy člověk neměl dost kontroly nad tím, co se s ním děje.
Taková zkušenost může v těle zůstat jako poplachová stopa. Člověk si rozumově říká, že dnes už je situace jiná, ale tělo reaguje, jako by hrozilo totéž znovu.
V takovém případě nestačí jen nácvik odvahy. Je potřeba pracovat s tím, co si tělo z té zkušenosti odneslo. Někdy je vhodné se k této zkušenosti vrátit přímo. Jindy stačí pracovat se současnou reakcí, kterou spouští ordinace, zákrok nebo očekávání bolesti.
Navazující téma: náročné zdravotnické zkušenosti a tělesná paměť.
Když se strach netýká jen zubaře
Někdy se ukáže, že zubař nebo odběr krve je jen jedna část širšího vzorce. Člověku může vadit i holič, kosmetika, masáž, magnetická rezonance, dlouhé sezení v křesle, uzavřený prostor, dotek cizí osoby, nemožnost odejít nebo situace, kde musí vydržet bez kontroly.
To neznamená, že problém je „horší“. Znamená to, že je potřeba pracovat přesněji.
Pokud by se řešil jen jeden konkrétní projev, ale základní alarm by běžel dál v podobných situacích, potíže se mohou vracet jinde. Proto se při spolupráci dívám i na širší souvislosti: co mají tyto situace společného a jaký poplachový mechanismus se v nich spouští.
Cílem není řešit jeden izolovaný strach, ale postupně měnit reakci, která člověka omezuje v běžném životě.
Postup práce
Jak spolupráce obvykle probíhá
1
Nejdřív rozlišíme, co přesně se spouští
Zajímá mě, jestli jde hlavně o bolest, jehly, krev, zubařské křeslo, ztrátu kontroly, stud, bezmoc, zvuky, pachy, čekárnu, výsledek vyšetření nebo dřívější zkušenost.
Důležité je také zjistit, jestli se strach týká jen jedné situace, nebo se objevuje i jinde — například u holiče, kosmetiky, v uzavřeném prostoru, při dlouhém sezení nebo tam, kde člověk nemůže snadno odejít.
2
Pracujeme s tělesnou reakcí a očekáváním
U tohoto typu strachu často nestačí uklidňování. Člověk ví, že vyšetření nebo zákrok potřebuje, ale tělo reaguje dál.
V hypnóze lze pracovat s představou ordinace, tělesným napětím, pocitem bezpečí, vnitřním obrazem, očekáváním bolesti, nevolností, bezmocí nebo reakcí spojenou s dřívější zkušeností.
3
Připravujeme konkrétní situaci v běžném životě
Práce má být praktická. Zajímá mě, jestli člověk zvládne udělat další krok: objednat se, dojít na kontrolu, absolvovat odběr, sednout si do zubařského křesla, zůstat při vyšetření v klidu, domluvit si se zubařem signál, říct si o pauzu nebo přestat návštěvu donekonečna odkládat.
U vyšetření typu magnetická rezonance, CT nebo jiného „tunelu“ může být cílem, aby člověk dokázal zvládnout pobyt v přístroji, práci s dechem, nehybnost, pocit omezeného prostoru a obavu, že nebude mít situaci pod kontrolou.
Nejde o výkon za každou cenu. Jde o to, aby člověk získal větší vliv nad reakcí, která mu v potřebné péči brání.
4
Sledujeme, zda neběží podobný alarm i jinde
Pokud se ukáže, že podobná reakce vzniká i v jiných situacích, má smysl ji nepřehlédnout. Někdy právě tím člověk pochopí, že nejde jen o zubaře, ale o širší téma kontroly, bezmoci, tělesné citlivosti nebo nemožnosti odejít.
Chci vidět konkrétní výsledky ve vašem běžném životě. Výsledek nelze slíbit předem, ale spolupráce má mít směr, tempo a průběžně ověřitelný posun.
Praktický cíl práce
Cílem je zvládnout potřebnou péči
U této práce nejde o to, aby hypnoterapie nahradila zubaře, lékaře, anestezii, vyšetření nebo samotný zákrok. Cílem je, aby člověk dokázal potřebnou péči absolvovat: objednat se, dojít do ordinace, sednout si do zubařského křesla, zvládnout odběr krve, injekci, kontrolu, vyšetření nebo zákrok, který potřebuje.
U zubaře nejde o to, aby hypnóza „spravila zuby“ nebo nahradila ošetření. Jde o to, aby člověk zvládl k zubaři přijít, zvládl ošetření absolvovat v relativní pohodě a neodkládal lékařskou péči donekonečna kvůli strachu.
Podobně u lékařských vyšetření nejde o to nahrazovat medicínu. Pracujeme s úzkostnou, tělesnou nebo emoční reakcí, která člověku brání vyšetření absolvovat.
Tato práce dává smysl například tehdy, když člověk ví, že vyšetření nebo ošetření potřebuje, ale tělo reaguje panikou, nevolností, odporem, stažením, třesem, slabostí nebo nutkáním situaci zrušit či odložit.
Chcete zjistit, zda tento způsob práce dává smysl právě u vás?
První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, co se děje, kdy se zvláštní stav spouští a jaký postup může dávat smysl. Pokud máte zájem a je to vhodné, rovnou se můžeme pustit do práce. Záleží na Vás, co preferujete.
FAQ
Časté otázky
Je hypnóza vhodná pro strach ze zubaře?
Ano, pokud je hlavním problémem úzkostná, tělesná nebo emoční reakce, která člověku brání návštěvu absolvovat nebo ji dlouhodobě odkládá. Nejdřív je ale potřeba rozlišit, co se přesně spouští: bolest, ztráta kontroly, stud, dřívější zkušenost nebo samotné lékařské prostředí.
Dá se pracovat se strachem z odběrů krve nebo injekcí?
Ano. U odběrů a injekcí bývá důležité pracovat nejen s představou jehly, ale také s tělesnou reakcí, nevolností, slabostí, očekáváním omdlení nebo předchozí zkušeností.
Co když mám špatnou zkušenost z dětství?
To je časté. Někdy dřívější zkušenost vytvoří silnou tělesnou stopu, která se aktivuje i po letech. V práci pak rozlišujeme, zda je potřeba vracet se k původní zkušenosti, nebo zda dává větší smysl pracovat se současnou reakcí.
Co když se nebojím jen zubaře, ale i podobných situací?
Pak je dobré se na to podívat komplexněji. Někdy mají tyto situace společný prvek: nemožnost odejít, cizí dotek, bezmoc, ztrátu kontroly, uzavřený prostor nebo nutnost vydržet nepříjemný pocit. Pokud běží stejný alarm ve více situacích, je vhodné pracovat s celým mechanismem, ne jen s jedním projevem.
Budete mě nutit jít hned k zubaři nebo na odběr?
Ne. Cílem není člověka tlačit do výkonu. Nejdřív potřebujeme pochopit reakci a zvolit postup, který dává smysl. Praktickým cílem ale může být, aby člověk potřebnou péči postupně dokázal absolvovat.
Může hypnóza nahradit umrtvení, ošetření nebo lékařský postup?
Ne. Hypnoterapie zde nenahrazuje lékařskou ani stomatologickou péči. Pracuje s úzkostnou reakcí, napětím, nevolností, strachem nebo odkládáním, které člověku v péči brání.
Kolik setkání je potřeba?
To nelze říct předem. Záleží na tom, jak dlouho potíže trvají, jestli souvisí s konkrétní zkušeností, zda se objevují i v jiných situacích a jak se změny přenášejí do běžného života. Průběžně sledujeme, co se opravdu mění.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Cobos, B., Haskard-Zolnierek, K., & Howard, K. (2015). White coat hypertension: Improving the patient-health care practitioner relationship. Psychology Research and Behavior Management, 8, 133–141.
Halsband, U., & Wolf, T. G. (2015). Functional changes in brain activity after hypnosis in patients with dental phobia. Journal of Physiology-Paris, 109(4–6), 131–139.
L., Ara, A., & Bhat, S. A. (2014). Blood-injury and injection phobia: The neglected one. Behavioural Neurology, 2014, 471340.
McLenon, J., & Rogers, M. A. M. (2019). The fear of needles: A systematic review and meta-analysis. Journal of Advanced Nursing, 75(1), 30–42.Wani, A.
Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 24. 7. 2026