Hypnoterapie fobií a konkrétních strachů
Fobie nemusí řídit váš život
Znáte ten pocit, kdy vás svírá iracionální strach, buší vám srdce a potřebujete okamžitě utéct, i když se objektivně nic neděje? Pomohu vám porozumět spouštěčům vaší úzkosti a prostřednictvím bezpečné hypnoterapie najít cestu k trvalé úlevě – vaším vlastním tempem a bez zbytečného nátlaku.
Podstata fobie
Fobie nejsou jen myšlenka v hlavě
Fobie a konkrétní strachy se často neprojevují jen jako myšlenka v hlavě. Člověk může rozumově vědět, že situace není skutečně nebezpečná, ale tělo přesto spustí poplach: stáhne se dech, rozbuší se srdce, objeví se tlak na hrudi, slabost v nohách, motání hlavy, třes, nevolnost nebo nutkání co nejrychleji odejít.
U fobií často nejde jen o samotný objekt nebo situaci. Důležité je, co se člověk naučil očekávat, čemu se začal vyhýbat a jak tělo spouští poplach ještě dřív, než rozum stihne situaci vyhodnotit.
V praxi pracuji s lidmi, kterým konkrétní situace začaly omezovat život. Někdo se vyhýbá výtahům, jiný MHD, frontám, davům, rozhlednám, létání, zubaři nebo odběrům krve. Často nejde jen o samotnou situaci, ale také o strach z vlastní reakce: „Co když se mi udělá špatně? Co když zpanikařím? Co když nebudu moct odejít?“
Klíčová myšlenka
Postup ale nemá být náhodný.
Nejdřív potřebuji porozumět tomu, co fobickou reakci spouští, co ji udržuje, jaké bezpečnostní strategie člověk používá a podle čeho poznáme, že se změna začíná přenášet do běžného života.
Můj přístup
Jak o fobiích uvažuji
O fobiích neuvažuji jen jako o iracionálním strachu. Zajímá mě konkrétní mechanismus: jak se reakce spouští, co se děje v těle, jaké představy nebo očekávání ji doprovázejí a co člověk dělá, aby se nepříjemnému stavu vyhnul.
Využívám přitom také kognitivně-behaviorální principy v bezpečném rámci hypnoterapie: práci se spouštěči, naučenými reakcemi, vyhýbáním, bezpečnostními strategiemi a postupným získáváním nové zkušenosti. Neoznačuji svou práci za KBT program; tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.
Důležité je najít takové tempo, ve kterém se člověk učí novou zkušenost, ale není zbytečně zahlcený. Vyhýbání může fobii dlouhodobě posilovat, ale jít do všeho na sílu také nebývá dobrá cesta.
vyhýbání a bezpečnostní strategie
graduovaná a imaginativní práce
sledování změny v běžném životě
Nejčastější témata
Oblasti strachu a vyhýbání, se kterými lidé přicházejí
Některé obtíže se vážou k jednomu konkrétnímu podnětu, jiné (například agorafobie nebo sociální úzkost) zasahují širší okruh situací. Známých fobií je více než 300, nejedná se tedy o úplný seznam, ale o typické, se kterými za mnou lidé přicházejí (ty méně časté zde nezmiňuji, ale mám s nimi také zkušenost).
Agorafobie, MHD, fronty, davy a místa bez snadného úniku
Do této oblasti patří situace, kde člověk nemá pocit snadného úniku. Může jít o tramvaj, autobus, vlak, nákupní centrum, frontu, dav, kino, kostel, čekárnu nebo místo, odkud „nejde jen tak odejít“.
Často nejde jen o samotné místo. Mnoho lidí se bojí hlavně vlastní reakce: že přijde panika, omdlí, ztratí kontrolu, bude muset utéct, ostatní si toho všimnou nebo nebude možné rychle odejít.
Typické bývá, že člověk začne situace obcházet, plánovat únikové cesty, sedat si blízko dveří, vyhýbat se špičce, brát si doprovod nebo se daným místům postupně vyhne úplně. Krátkodobě to uleví, ale dlouhodobě se tím strach často upevňuje.
Související stránka: Agorafobie, MHD a místa bez snadného úniku
Klaustrofobie, výtahy, lanovky a uzavřené prostory
U klaustrofobie bývá v popředí pocit sevření, omezeného prostoru nebo nemožnosti odejít. Může jít o výtahy, malé místnosti, sklepy, tunely, auta, kabinky, magnetickou rezonanci nebo jiné uzavřené prostory.
Člověk často ví, že prostor není objektivně nebezpečný, ale tělo reaguje, jako by hrozilo uvíznutí, nedostatek vzduchu nebo ztráta kontroly. Právě proto samotné vysvětlování obvykle nestačí.
V práci je důležité rozlišit, co je hlavní spouštěč: uzavřený prostor, nemožnost odejít, tělesný pocit staženého dechu, představa uvíznutí, předchozí nepříjemná zkušenost nebo obecnější strach ze ztráty kontroly.
Související stránka: Klaustrofobie, výtahy a uzavřené prostory
Strach z výšek, rozhleden a otevřených míst
Strach z výšek může zasahovat do života víc, než okolí chápe. Může se objevovat na rozhlednách, schodech, žebřících, balkonech, mostech, ferratách nebo ve vyšších patrech budov.
Někdo má strach z pádu, jiný z motání hlavy, slabosti v nohách, ztráty kontroly nebo nepříjemného „tahu dolů“. Někteří lidé se nebojí výšky samotné, ale tělesné reakce, která se ve výšce spouští.
V hypnoterapeutické práci je důležité přesně rozlišit, čeho se tělo bojí. Jinak se pracuje se strachem z pádu, jinak s motáním hlavy, jinak s představou ztráty kontroly a jinak s reakcí, která vznikla po konkrétní nepříjemné zkušenosti.
Související stránka: Strach z výšek, rozhleden a otevřených míst
Strach z létání a cestování
Strach z létání a cestování může souviset s výškou, uzavřeným prostorem, turbulencemi, ztrátou kontroly, obavou z paniky, nevolností, cizím prostředím nebo nemožností vystoupit.
U některých lidí se strach objeví už při představě cesty, při balení, před odjezdem na letiště nebo v noci před cestou. U jiných až v letadle, autobuse, vlaku nebo autě.
Často se také kombinuje více mechanismů najednou: strach z uzavřeného prostoru, anticipační úzkost, kontrola tělesných pocitů, špatná zkušenost z minulosti nebo obava, že se nepříjemný stav zopakuje daleko od domova.
Související stránka: Strach z létání a cestování
Strach ze zubaře, jehel a lékařských zákroků
Strach ze zubaře, injekcí, odběrů krve, vyšetření nebo lékařských zákroků bývá velmi praktický problém. Člověk ví, že by péči měl absolvovat, ale tělo reaguje odporem, napětím, nevolností, panikou nebo tendencí návštěvu odkládat.
Tady je důležité rozlišit, zda jde hlavně o bolest, ztrátu kontroly, předchozí špatnou zkušenost, stud, bezmoc, citlivost na tělesné pocity, strach z výsledku vyšetření nebo celkový odpor k lékařskému prostředí. U těchto strachů často nejde jen o bolest. Důležitá může být ztráta kontroly, bezmoc, stud, předchozí nepříjemná zkušenost nebo samotné prostředí ordinace.
Hypnoterapie zde nenahrazuje lékařskou péči. Může ale pomoci pracovat s reakcí, která člověku v potřebné péči brání.
Související stránka: Strach ze zubaře, jehel a lékařských zákroků
Sociální úzkost a strach z lidí
Sociální úzkost vytváří výraznou tíseň, vede k vyhýbání a omezuje to, co člověk potřebuje nebo by chtěl dělat. V pozadí často nebývá jen obecná obava z lidí.
Člověk se může bát, že se ztrapní, nebude vědět, co říct, zčervená, roztřese se, udělá chybu, bude působit divně nebo že druzí poznají jeho nervozitu.
Sociální úzkost může zasahovat rozhovory, školu, práci, seznamování i běžný pobyt mezi lidmi a vést k vyhýbání se těmto situacím.
Související stránka: Sociální úzkost a strach z lidí
Past vyhýbání
Vyhýbání krátkodobě uleví, ale dlouhodobě může strach posilovat
U fobií se člověk často začne obávaným situacím vyhýbat. Krátkodobě se mu uleví, ale tělo se tím může učit, že situace byla opravdu nebezpečná. Postupně se pak může zmenšovat prostor, ve kterém se člověk cítí volně.
Zároveň ale není cílem jít do všeho na sílu. Důležité je najít takové tempo, ve kterém se člověk učí novou zkušenost, ale není zbytečně zahlcený. Někdy je práce více imaginativní a probíhá v konzultaci, jindy se změna postupně přenáší do běžných situací.
Průběh spolupráce
Jak spolupráce obvykle probíhá
Nejdřív porozumíme mechanismu strachu
Cílem není člověka rychle tlačit do situace, které se bojí. Nejdřív zjišťuji, co reakci spouští, jak se projevuje v těle, čemu se člověk vyhýbá a jaké bezpečnostní strategie používá.
(psychologická formulace potíží)
Pracujeme s reakcí těla a prožitku
Podle tématu a aktuální kapacity klienta volím postup. Někdy pracujeme s představou obávané situace, jindy s tělesnou reakcí, očekáváním, starší zkušeností nebo postupným získáváním nové zkušenosti.
(imaginativní práce, graduovaná expozice)
Sledujeme změnu v běžném životě
Zajímá mě, co se mění mezi setkáními: jestli je situace o něco snazší, reakce slabší, rychleji odezní nebo se člověk přestává řídit jen vyhýbáním.
(průběžná zpětná vazba)
Bezpečný rámec
Kdy je vhodné zapojit lékaře
Mým cílem je pro vás vždy to nejbezpečnější a nejúčinnější řešení. Hypnoterapie vedená psychologem je skvělý nástroj, nenahrazuje však akutní zdravotní či psychiatrickou péči.
Pokud se u vás objevují zcela nové a lékařsky dosud nevyšetřené tělesné příznaky, je vždy namístě nejprve vyloučit fyziologickou příčinu u lékaře. Jakmile víme, že je vaše tělo po zdravotní stránce v pořádku a jde ‚pouze‘ o naučenou psychickou reakci a strach, velmi rád vás provedu cestou k úlevě.
Ověřené zkušenosti klientů
Co lidé oceňují na spolupráci
Zkušenosti klientů jsou vždy individuální. Mohou vám ale pomoci udělat si představu o tom, jak lidé vnímají můj přístup, zajištění bezpečného prostoru a konkrétní práci s vaším tématem.
ZnamyLekar.czFAQ
Časté otázky
Je hypnoterapie vhodná pro každou fobii?
Ne vždy. Záleží na tématu, intenzitě potíží, aktuálním stavu klienta a na tom, co strach udržuje. U některých lidí jde hlavně o naučenou reakci na konkrétní situaci. U jiných se fobie pojí s širší úzkostí, starší zkušeností nebo celkovým napětím. Podle toho volím postup.
Budete mě nutit jít hned do situace, které se bojím?
Ne. Vyhýbání může fobii dlouhodobě posilovat, ale jít do všeho na sílu také nebývá dobrá cesta. Pracujeme tak, aby člověk nebyl zbytečně zahlcený a aby tělo mohlo získat novou zkušenost. Někdy začínáme imaginativně v konzultaci, jindy se změna postupně přenáší do běžného života.
Používáte KBT?
Neoznačuji svou práci za KBT program a nevystupuji jako KBT terapeut. Využívám ale některé kognitivně-behaviorální principy: porozumění spouštěčům, naučeným reakcím, vyhýbání, bezpečnostním strategiím a tomu, co potíže udržuje v běžném životě. Tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.
Jak dlouho spolupráce trvá?
Počet setkání se odvíjí od tématu, cíle a průběhu spolupráce. U některých lidí se změna začne projevovat brzy; tempo je individuální. Nejde o to slíbit počet setkání předem, ale od začátku vědět, podle čeho poznáme posun.
Co když se bojím více různých situací?
To je časté. Někdy mají různé strachy společný mechanismus, například tělesný poplach, obavu ze ztráty kontroly nebo vyhýbání. Jindy je potřeba rozlišit více témat a stanovit priority. Na začátku spolupráce proto zjišťujeme, co má největší dopad na běžný život.
Je to práce s hypnózou, nebo jen povídání?
Nejde o volné povídání bez směru. Potřebuji získat dost informací k bezpečnému a smysluplnému postupu, ale cílem není jen o potížích mluvit. Hypnózu používám jako rámec pro práci s tělem, emocemi, představivostí a naučenou reakcí.
Chcete zjistit, zda je tento způsob práce vhodný pro váš strach?
První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, co se děje, co strach udržuje a jaký postup může dávat smysl. Někteří lidé potřebují nejdřív bezpečný rámec, jiní už chtějí začít konkrétně pracovat. Přizpůsobuji se tomu, co dává v dané situaci smysl.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
American Psychological Association. (n.d.). What is exposure therapy?
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.Craske, M. G., Treanor, M., Conway, C. C., Zbozinek, T., & Vervliet, B. (2014). Maximizing exposure therapy: An inhibitory learning approach. Behaviour Research and Therapy, 58, 10–23.
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Barlow, D. H. (Ed.). (2021). Clinical handbook of psychological disorders: A step-by-step treatment manual (6th ed.). The Guilford Press.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
Öst, L.-G. (1989). One-session treatment for specific phobias. Behaviour Research and Therapy, 27(1), 1–7.
Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 21. 7. 2026