Když se o problému těžko mluví

Některé obtíže jsou nepříjemné nejen tím, jak se projevují, ale i tím, že se o nich člověk stydí mluvit.

Může jít o potíže spojené s tělem, sexualitou, močením, stolicí, nevolností, zvracením, tělesným blokem, nutkavým chováním, trichotillománií, zajídáním stresu nebo jinou reakcí, která se opakuje navzdory tomu, že ji člověk nechce.

Navenek může jít o velmi odlišná témata. Uvnitř se ale často objevuje podobný mechanismus: tělo reaguje automaticky, člověk se začne obávat selhání, začne se kontrolovat, vyhýbat se určitým situacím, předem se zajišťovat nebo se za svou reakci stydět.

Člověk často ví, že by chtěl reagovat jinak. Přesto se reakce spustí znovu.

Tělo, stres a očekávání

Tělo často reaguje rychleji než rozum.

Někdy stačí očekávání, že by se problém mohl objevit, a právě toto očekávání začne spouštět napětí. Člověk začne sledovat své tělo, kontrolovat se, předem se připravovat na selhání nebo hledat únikové možnosti. Tím se napětí ještě zvýší a reakce se může začít opakovat.

Takto může vzniknout bludný kruh: tělo jednou zareaguje nepříjemně, člověk se začne bát opakování, začne se víc kontrolovat — a právě kontrola, strach a napětí zvyšují pravděpodobnost, že se obtíž znovu spustí.

Tohle není slabá vůle. Často jde o naučenou tělesnou nebo emoční reakci, která se postupně spojila s určitou situací, místem, člověkem, výkonem, intimitou, studem nebo obavou ze ztráty kontroly.

Jaká témata se mohou objevit

Specifická a intimní témata mohou mít mnoho podob. Často se objevují například:

strach z toho, že bude potřeba rychle na toaletu, obtíže s vykonáním potřeby v určitých situacích, nutkání kontrolovat dostupnost WC, nevolnost nebo zvracení ve stresu, tělesné napětí, strach ze selhání v intimní situaci, erekční obtíže spojené se stresem, zablokování v sexualitě, ztráta chuti v návaznosti na rozchod nebo vztahovou zkušenost, stud za tělo, trichotillománie, zajídání stresu, automatické návyky nebo jiné reakce, které se spouštějí ve chvílích napětí.

Někdy jde o jasně ohraničený problém. Jindy je obtíž propojená s širším tématem: vztahem k sobě, studem, výkonovým tlakem, předchozí negativní zkušeností, úzkostí, dlouhodobým stresem nebo vztahovou nejistotou.

WC obtíže a strach ze ztráty kontroly

U některých lidí se úzkost nebo stres naváže na téma toalety.

Někdo se bojí, že bude muset odejít v nevhodnou chvíli. Někdo si předem zjišťuje, kde je WC. Někdo se vyhýbá cestování, schůzkám, dopravě, frontám, poradám, restauracím nebo místům, odkud není snadné odejít. Jiný člověk má naopak obtíž vykonat potřebu, pokud není v bezpečí, soukromí nebo známém prostředí.

Tato témata mohou být velmi zatěžující, protože se dotýkají důstojnosti, studu a pocitu kontroly. Často se o nich mluví obtížně, ale v praxi nejsou výjimečná.

Při práci se nezaměřujeme jen na samotný příznak. Důležité je porozumět tomu, jak se spouští obava, jak člověk sleduje tělo, jak se zajišťuje, čemu se vyhýbá a jak se celá reakce udržuje.

Mužská a sexuální témata

U mužů se často objevují témata spojená s výkonem, selháním, očekáváním nebo tlakem na to, „aby vše fungovalo“.

Sexuální obtíže mohou mít různé příčiny. Pokud existuje podezření na organický nebo zdravotní základ, je na místě lékařské vyšetření. Pokud ale rozhodující roli hraje stres, úzkost, předchozí nepříjemná zkušenost, vztahová nejistota, stud, strach ze selhání nebo nadměrná kontrola, může dávat smysl psychologická a hypnoterapeutická práce.

Čím víc se člověk snaží „fungovat“, tím víc může být v napětí. Z intimní situace se pak stane test, ve kterém člověk pozoruje sám sebe, hodnotí se a čeká, jestli tělo obstojí.

Terapie v takovém případě není o nátlaku na výkon. Smyslem je porozumět tomu, co se v dané situaci spouští, jaký tlak člověk na sebe vytváří a jak se může postupně měnit vztah k tělu, intimitě, očekávání a vlastnímu prožívání.

Trichotillománie a jiné automatické reakce

Některé obtíže mají podobu automatického chování, které člověk nechce, ale přesto se opakuje.

U trichotillománie může jít například o vytrhávání vlasů, obočí nebo chloupků v určitých situacích, často bez plného vědomého záměru. Člověk si někdy uvědomí až následky a pak přichází stud, vztek na sebe nebo bezmoc.

Podobně mohou fungovat i jiné automatické reakce: zajídání stresu, škrábání kůže, kousání, kontrolování, odkládání, únik do telefonu nebo jiný způsob, kterým si tělo a psychika krátkodobě regulují napětí.

Tyto reakce obvykle nejsou „nesmyslné“. Často mají nějakou funkci: snižují napětí, odvádějí pozornost, přinášejí krátkou úlevu, dávají pocit kontroly nebo pomáhají přečkat nepříjemný stav.

Právě proto nestačí říct si „přestanu“. Je potřeba porozumět tomu, kdy se reakce spouští, co člověku krátkodobě přináší a jak může vzniknout jiný způsob zvládání.

Zajídání stresu a emoční regulace jídlem

Jídlo může být pro člověka uklidnění, odměna, útěcha, způsob zastavení, únik od napětí nebo rychlý zdroj příjemného pocitu.

Problém vzniká ve chvíli, kdy se jídlo stane hlavní strategií, jak zvládat stres, úzkost, prázdno, samotu, vyčerpání, frustraci nebo emoční přetížení. Člověk často ví, že to nechce dělat, ale ve chvíli napětí se reakce spustí znovu.

Cílem práce není bojovat s jídlem nebo se sebou. Důležité je porozumět tomu, jakou potřebu jídlo v dané chvíli nahrazuje: klid, bezpečí, pauzu, péči, odměnu, úlevu, hranici, kontakt nebo možnost aspoň na chvíli vypnout.

Teprve když je jasné, jakou funkci daný vzorec plní, lze hledat způsob, jak s ním pracovat smysluplněji.

Proč se to nedá vždy změnit vůlí

Mnoho lidí přesně ví, co by chtěli změnit.

Nechtějí se tolik kontrolovat. Nechtějí se bát, kde je toaleta. Nechtějí se stydět. Nechtějí ve stresu jíst. Nechtějí si trhat vlasy. Nechtějí být v intimní situaci pod tlakem. Nechtějí, aby jim tělo „kazilo“ běžné situace.

Jenže v konkrétní chvíli se reakce spustí dřív, než ji člověk stihne zastavit. Tělo se stáhne, hlava začne kontrolovat, objeví se stud, tlak, napětí, nutkání, únik nebo obava ze selhání.

Tohle není otázka slabé vůle. Často jde o automatickou reakci, která se vytvořila opakováním, stresem, studem, minulou zkušeností nebo snahou těla a psychiky najít úlevu.

Proto má smysl pracovat nejen s myšlenkami, ale také s tělem, emocemi, představivostí, očekáváním a naučenou reakcí.

Jak s těmito tématy pracuji

Nejdříve společně mapujeme, co se děje. V jakých situacích se obtíž spouští, co jí předchází, jak se projevuje v těle, jaké emoce jsou v pozadí, jaký význam má daná situace a co člověk dělá, aby získal pocit bezpečí nebo úlevy.

U některých témat je vhodná přímější práce s konkrétní situací nebo reakcí. U jiných je potřeba porozumět širším souvislostem: studu, vztahu k tělu, předchozí zkušenosti, strachu ze selhání, dlouhodobému stresu, vztahové nejistotě nebo naučenému způsobu zvládání napětí.

Hypnoterapeutické postupy používám jako součást psychologické práce. Nejde o to vsugerovat si, že problém neexistuje. Jde o práci s tím, jak se reakce skutečně spouští, co ji udržuje a jak se může postupně měnit.

Tato témata řeším věcně, diskrétně a bez zesměšňování. Pro klienta mohou být citlivá, ale v psychologické práci mají své místo.

Co se může začít měnit

V průběhu spolupráce si klienti často začínají všímat postupných, ale důležitých změn.

Například že se v určité situaci neobjeví tak silné napětí. Že tělo nereaguje tak rychle. Že se zkrátí doba, po kterou člověk zůstává v obavě. Že se objeví více prostoru mezi spouštěčem a reakcí. Že se člověk méně kontroluje. Že se mu daří lépe rozlišit skutečnou potřebu od automatického nutkání. Nebo že se o citlivém tématu dá mluvit bez tak silného studu.

Takové změny obvykle neznamenají, že je práce hotová. Jsou ale důležitým mezikrokem: ukazují, že se začíná měnit samotný vzorec reakce — a na tom lze dál stavět.

U konkrétnějších témat může být práce kratší. U obtíží propojených se studem, dlouhodobým stresem, vztahem k tělu, sexualitou nebo náročnou minulostí bývá užitečná delší a postupnější spolupráce.

Kdy má smysl vyhledat pomoc

Pomoc může dávat smysl tehdy, když Vás citlivé nebo tělesné téma omezuje v běžném životě, ve vztahu, v intimitě, v cestování, práci, společenských situacích nebo ve vztahu k sobě.

Také tehdy, když se kvůli obtížím začínáte vyhýbat situacím, předem se zajišťovat, kontrolovat tělo, cítit stud, odkládat život nebo se opakovaně vracet k reakcím, které nechcete.

Důvodem ke spolupráci může být i to, že jste o problému už hodně přemýšleli, ale přesto se reakce děje dál. V takové situaci často nestačí další rada. Je potřeba pracovat s reakcí, která se spouští automaticky.

Kdy je vhodné nejprve lékařské vyšetření

U tělesných a sexuálních obtíží je důležité nepodcenit zdravotní stránku věci.

Pokud je obtíž nová, výrazná, zhoršuje se, je spojená s bolestí, neurologickými příznaky, krvácením, náhlou změnou fungování, podezřením na onemocnění nebo jiným zdravotním rizikem, je na místě nejprve lékařské vyšetření.

Psychologická a hypnoterapeutická práce má smysl zejména tam, kde se ukazuje souvislost se stresem, úzkostí, studem, napětím, očekáváním, vztahem k tělu, předchozí zkušeností nebo naučenou reakcí.

Nejde o náhradu lékařské péče. Jde o práci s psychologickou a tělesnou reakcí tam, kde je to vhodné.

Jak může vypadat první konzultace

První konzultace nemá jeden pevný scénář.

Pokud potřebujete nejprve porozumět tomu, co se Vám děje, společně zmapujeme situace, ve kterých se obtíž objevuje, tělesné reakce, emoce, spouštěče, obavy, vyhýbání a možné souvislosti.

Pokud už máte problém jasně pojmenovaný a chcete začít pracovat konkrétně, můžeme se do práce pustit rovnou — pokud to vzhledem k tématu a Vaší aktuální situaci dává smysl.

O citlivých tématech mluvíme věcně a s respektem. Není potřeba se obhajovat ani se za problém stydět.

Bezpečný rámec hypnoterapie

Někteří lidé mají z hypnózy obavu, protože si ji spojují se ztrátou kontroly nebo s představou, že jim terapeut bude něco vnucovat. Takto klinickou hypnózu nepoužívám.

Hypnoterapie u mě probíhá jako klidný, soustředěný a spolupracující proces. Klient zůstává součástí práce, může vnímat, komunikovat a práce probíhá s respektem k jeho hranicím.

Hluboký trans není podmínkou dobré hypnoterapeutické práce. U mnoha témat pracujeme spíše s pozorností, představivostí, tělesným prožíváním, emocemi a vnitřními reakcemi. Důležitější než hloubka transu je bezpečí, spolupráce a jasný směr.

Zkušenost z více než 10 000 konzultací

Jmenuji se Mgr. Jan Ille. Pracuji jako psycholog a hypnoterapeut v Brně. V individuální praxi mám za sebou více než 10 000 konzultací s využitím hypnoterapeutických postupů.

Dlouhodobě se zaměřuji na úzkostné a panické obtíže, fobie, stresové reakce, vztahové obtíže, tělesné projevy stresu, citlivá a intimní témata a následky náročných životních zkušeností.

Klinickou hypnózu používám jako součást psychologické práce — ne jako izolovanou techniku.

Ověřené reference klientů

Na nezávislém rezervačním systému Reservio je k dispozici více než 700 veřejných hodnocení klientů s průměrným hodnocením 4,9 / 5.

Hodnocení vznikají přes rezervační systém po absolvované návštěvě. Nejsou ručně vkládána na tento web.

Objednání konzultace

Konzultace probíhají osobně v Brně.

Objednat se můžete online přes rezervační systém nebo telefonicky.