Pro lékaře

Protože část mých klientů je zároveň v péči lékaře, užívá psychofarmaka, či ke mně byli lékařem referováni, považuji za užitečné na této stránce informovat lékaře o standardech mé práce.

Jak probíhá konzultace

Konzultace začíná explorací zakázky či stížnosti klienta a sběrem anamnézy, na základě které navrhnu možnosti spolupráce a společně s klientem hledáme optimální variantu podle jeho přání a preferencí. Klientům nestanovuji harmonogram, ani nenařizuji četnost schůzek. Sdělím klientovi svá doporučení, nicméně tempo a rozsah práce si volí klient dle svých priorit a možností.

Preferuji klinický přístup orientovaný na řešení, který je založený na kauzalitě a standardizaci postupů.

Intervence je kombinovaná, postupy jsou voleny vždy individuálně podle možného přínosu. Častou formou je náhledová intervence formou klinické regresní hypnózy, která umožňuje změnu postojů, vyvázání se z patologických vztahových vzorců, korekci poruch attachmentu v dětství a změnu nakládání a komunikace emocí. Často používám kauzální intervence, které cílí na stresové poplachové reakce a mechanismy nepodmíněných reflexů. Rovněž významnou část mojí práce tvoří komplexní ošetření traumatu respektující současné poznatky a pravidla psychotraumatologie. Typická práce s klasickou hypnózou či cílené oslovování nevědomí přichází v úvahu u vysoce hypnabilních jedinců, u ostatních jsou efektivnější výše uvedené modernější postupy. Symptomatické intervence používám prakticky pouze u syndromů či symptomů, kde kauzální intervence z různých důvodů není možná; typicky se jedná o tinnitus, chronické bolesti, migrény, tiky, apod. I přes úspěšnou intervenci u několika klientů však tento typ intervencí cíleně nenabízím - uvědomuji si, že úspěch omezeného vzorku lidí nelze prozatím kvantifikovat na obecnou populaci.

Vliv farmakoterapie na spolupráci

FA je významnou položkou při sběru anamnézy, zajímají mě rovněž reakce na změnu medikace v minulosti, což mi pomáhá v klinické rozvaze o povaze a etiologii symptomů. Skladba farmakoterapie je rovněž informací o názoru lékaře na životní situaci klienta.

Antidepresiva a anxiolytika s naší prací nijak nekolidují.

Zvýšenou pozornost věnuji klientům užívajících antipsychotika, zde potřebuji vědět za jakých okolností a z jakého důvodu byly předepsány. V případech kdy klient uvažuje o vysazení léků, informuji klienta o nutnosti postupného vysazování léků na základě schématu stanoveného ošetřujícím lékařem. U klientů s panickou či úzkostně-depresivní poruchou, kde jsou patrné úzkostné osobnostní rysy v SPP nebo zúzkostňující výchova v dětství, pokračuje spolupráce až po nasazení vhodné stabilizující medikace lékařem (situačně anxiolytika, typicky v průběhu prvních ca 3-5 schůzek, pak již obvykle není třeba).

Zastávám názor, že je užitečné dát dohromady vše co pomáhá a vzájemně se vhodně doplňuje

U řady klientů je potřeba kombinace psychoterapie, farmakoterapie, změny životního stylu, postojů i psychická podpora.

Mnoho klientů je motivováno mj. snahou co nejdříve se psychofarmak zbavit; zde docházíme k dohodě, že naším úkolem je vytvořit podmínky k tomu, aby později lékař mohl léky klientovi vysadit. Naším úkolem je tedy intenzivně pracovat na pozitivní změně, abychom dosáhli dvou klíčových milníků na cestě k uzdravení:

  1. Klient sám referuje, že "rychlá" anxiolytika již neužívá, protože je nepotřebuje.
  2. Naše práce již postoupila tak daleko, že si klient klade otázku "Mám se skvěle a žádné symptomy mě neobtěžují. Je to proto, že teď už to ty léky zvládají, nebo že mi už nic není?". Toto je okamžik pro zhodnocení situace lékařem.

S jakými klienty nespolupracuji

F20-F24/ Klienty s floridními projevy či nevývratnými přesvědčeními v SPP referuji na jiný typ služby. Na další spolupráci se nedohodneme z důvodu nesouladu mého a klientova náhledu na situaci.

F25/ U klientů se schizoafektivní poruchou doporučuji kombinovanou terapii (psychofarmakoterapie nutná min. akutně + dlouhodobě terapie zaměřená primárně na zvládání emocí a nakládání s nimi, sekundárně na redukci úzkosti)

F30-F33/ Klientům se sezónní depresí doporučuji fototerapii. Klientům s endogenní depresí primárně doporučuji biologicky orientovanou léčbu. Klienty s projevy středně těžké či těžké depresivní fáze přesměrovávám do akutní péče psychiatra; případná systematická práce na odstranění příčin deprese je vhodná teprve po zvládnutí akutní krize. U depresivních klientů, kterým byla v minulosti diagnostikována lymská borelióza (nezávisle na tom, zda je ELISA/Western Blot v souč. negativní, či hraniční) nebo s rizikem toxoplazmózy vyžaduji kombinovanou terapii, vč. speciální parazitické/antigenní diagnostiky s vyloučením akutní/chronické infekce.

F60/ Nespolupracuji s klienty s poruchou osobnosti (narcisistní, histrionská) nebo se sekundárním ziskem, protože nejsou schopni/ochotni náhledu a náhledová intervence je tudíž neproduktivní.

S jakými okruhy témat pracuji:

F40 Fobické úzkostné poruchy

F41 Jiné anxiózní poruchy

F42 Obsedantně-nutkavá porucha - pouze ve vybraných případech

F43 Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení

F44 Disociativní (konverzní) poruchy

F45 Somatoformní poruchy

F48 Jiné neurotické poruchy

F50 Poruchy příjmu potravy - pouze ve vybraných případech

F51 Neorganické poruchy spánku

F52 Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí

F54 Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami zařazenými jinde

F62 Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku

F63.3 Trichotillománie

F63 Nutkavé a impulzivní poruchy - pouze ve vybraných případech

F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých - pouze ve vybraných případech