Hypnoterapie a psychosomatika

Psychosomatické obtíže a reakce těla

Když jsou tělesné potíže skutečné, ale lékařská vyšetření je nevysvětlují plně — nebo se zřetelně mění podle stresu, napětí, obav a konkrétních situací.

Poznáváte to?

Klienti nejčastěji popisují

Nemusíte se poznat ve všem. Důležité bývá spíš to, že se potíže vracejí v určitých situacích, mění se podle napětí nebo obav a vyšetření je nevysvětlují plně.

Co se děje v těle

bušení srdcetlak na hrudistažený dechpocit nedostatku vzduchusevřený žaludeknevolnosttlak v krkumotání hlavytočenínejistota v prostorupocit na omdleníslabost v noháchtřesvnitřní neklidsvalové napětítlak v hlavěmravenčeníúnava po stresu

Co se děje s vnímáním

tunelové viděnírozmazané nebo zvláštní viděnípocit, že se vlní chodníkpocit, že se obraz posouvá pomalutrhané vnímání obrazuobava, že je něco s očimaopakovaná vyšetření bez jasného závěrustrach, že tělu něco jepocit, že tělo „neposlouchá“

Kdy se to často zhoršuje

zhoršení ve stresu nebo strachuzhoršení v davu nebo ve frontězhoršení v obchodězhoršení v MHDpotíže před cestoupotíže na neznámém místěpotíže před stresující událostítělo reaguje „bez důvodu“potíže po období stresukontrolování tělesných pocitů

Bubliny nejsou diagnostický seznam. Mají pomoci pojmenovat zkušenost a typický vzorec: člověk prožívá skutečné tělesné potíže, ale je patrné, že se vracejí v určitých situacích, po zátěži, při strachu nebo při zvýšené pozornosti k tělu.

Důležité rozlišení

To, že potíže souvisejí se stresem, neznamená, že nejsou skutečné

Mnoho lidí má za sebou dlouhou cestu po vyšetřeních. Někdy se ukáže dílčí nález, který ale nevysvětluje sílu potíží. Jindy vyšetření neukážou jasnou tělesnou příčinu. To může být úlevné, ale zároveň matoucí. Člověk si říká: „Proč se tedy cítím tak špatně?“

Právě tady je důležité nedělat zkratku. Nejde o to říct, že potíže jsou vymyšlené. Nejsou. Jde o to, že tělo může být v dlouhodobé pohotovosti. Nervový systém, dech, svaly, trávení, rovnováha, zrakové vnímání i pozornost mohou reagovat na stres, napětí a strach silněji, než člověk čeká.

Stres, úzkost a dlouhodobé napětí mohou měnit dech, svalové napětí, srdeční činnost, trávení, vnímání prostoru i pozornost k tělu. Když si člověk začne tělesné signály více hlídat, snadno se vytvoří kruh: tělesný pocit vyvolá obavu, obava zvýší napětí a napětí zesílí tělesný pocit.

(Odborně řečeno: pracuji s psychologickou formulací potíží, vnímáním tělesných signálů, katastrofickými interpretacemi, sledováním těla a udržovacími mechanismy.)

Přehled témat

S čím tato stránka pomáhá zorientovat se

Tato stránka nenahrazuje lékařské vyšetření. Pomáhá zorientovat se v situacích, kdy zdravotní stránka byla přiměřeně řešena, ale potíže se dál vracejí v souvislosti se stresem, napětím, obavami nebo konkrétními situacemi.

Srdce, dech a tlak na hrudi

Jedním z častých důvodů, proč lidé začnou hledat pomoc, je strach kolem srdce nebo dechu. Objevuje se bušení srdce, tlak na hrudi, stažený dech, pocit nedostatku vzduchu, sevření v krku nebo dojem, že tělo nejde uklidnit.

Lékařské vyšetření je u těchto příznaků důležité. Pokud ale zdravotní stránka byla přiměřeně řešena a potíže se vracejí hlavně ve stresu, po zátěži, v klidu po vypětí nebo v určitých situacích, dává smysl zkoumat úzkostnou nebo stresovou reakci těla.

Související stránka: Bušení srdce, tlak na hrudi a stažený dech

Žaludek, břicho a nevolnost

Úzkost a napětí se často ozývají přes břicho. Někdo má sevřený žaludek, nevolnost, tlak v břiše, nutkání na toaletu, nechutenství nebo pocit, že před určitou situací nemůže jíst.

Typické je, že se potíže zhoršují před cestou, schůzkou, výkonem, rozhovorem, návštěvou lékaře nebo jinou situací, která v člověku vyvolává napětí. Někdy se tělo naučí reagovat tak rychle, že žaludek „ví dřív než hlava“, že se blíží něco nepříjemného.

Související stránka: Sevřený žaludek, nevolnost a tělesná úzkost

Motání hlavy, slabost a nejistota v těle

Další častou oblastí je motání hlavy, točení, nejistota v prostoru, slabost v nohách, pocit na omdlení nebo strach, že člověk ztratí kontrolu nad tělem.

Pokud vyšetření neukazují jasnou příčinu a potíže se mění podle stresu, únavy, napětí nebo konkrétní situace, je důležité podívat se také na úzkostnou reakci těla.

Související stránka: Motání hlavy, slabost a strach z tělesné reakce

Tunelové vidění, zvláštní obraz a strach, že je něco s očima

Někteří lidé při stresu, úzkosti nebo strachu popisují změny ve vnímání prostoru a obrazu. Může se objevit tunelové vidění, rozmazaný nebo zvláštní obraz, pocit, že se chodník vlní, že se okolí posouvá pomalu, že obraz „trhá“, nebo že realita působí neobvykle vzdáleně.

Pokud jde o nové nebo výrazné potíže, je na místě lékařské nebo oční vyšetření. Tato stránka je určená hlavně lidem, u kterých byla zdravotní stránka přiměřeně řešena a potíže se objevují hlavně ve stresu, strachu, únavě nebo v určitých situacích.

V hypnoterapii se pak nezaměřujeme na „oči“ jako takové, ale na úzkostnou a tělesnou reakci, která se kolem těchto vjemů spouští.

Související stránka: Zvláštní vidění, motání hlavy a úzkostná reakce těla

Napětí, bolesti a stažení v těle

Dlouhodobý stres se často ukládá do těla jako napětí. Někdo cítí staženou šíji, zatnutou čelist, tlak v hlavě, napětí mezi lopatkami, bolest zad, sevření na hrudi nebo celkový pocit, že tělo je pořád připravené na výkon nebo obranu.

U těchto potíží dává smysl pracovat nejen s bolestí nebo napětím samotným, ale i s tím, proč tělo zůstává v pohotovosti: co musí pořád hlídat, co nesmí povolit a kde člověk dlouhodobě funguje přes sílu.

Související stránka: Svalové napětí, bolesti a stresová reakce těla

Tělo po dlouhodobém stresu a přetížení

Někdy nejde o jeden příznak. Člověk má spíš pocit, že tělo přestalo fungovat jako dřív. Je unavenější, hůř spí, hůř regeneruje, hůř snáší zátěž, je citlivější na stres a tělo reaguje i na běžné věci přehnaně.

Může se objevovat vnitřní třes, podrážděnost, únava po sociálním kontaktu, přecitlivělost na hluk, zhoršené soustředění, tělesné napětí nebo pocit, že tělo jede na doraz.

Související stránka: Tělo po dlouhodobém stresu a vyčerpání

Princip práce

Postup ale nemá být náhodný

Nejdřív potřebuji porozumět tomu, co se u konkrétního člověka děje: kdy se tělesná reakce spouští, co ji udržuje, jaký význam jí člověk dává, co už bylo lékařsky vyšetřeno a jak se potíže mění podle stresu, obav nebo situací.

Teprve podle toho volím další postup. Někdy je důležité věci srozumitelně poskládat, jindy pracovat s tělesným prožitkem, obavnou představou, napětím, naučenou reakcí nebo strachem o zdraví.

(psychologická formulace potíží, udržovací mechanismy, práce s tělesným prožitkem)

Související téma

Když se tělesné potíže spojí se strachem o zdraví

Když se tělesný pocit spojí se strachem o zdraví, člověk začne tělo víc sledovat. Kontroluje dech, tep, tlak, břicho, zrak, stabilitu nebo další signály. Někdy hledá ujištění, opakovaně čte informace na internetu nebo se snaží získat jistotu, že je zdravotní stránka v pořádku.

Krátkodobě to může přinést úlevu. Dlouhodobě se ale pozornost k tělu může ještě zesílit a tělesné signály získají větší význam. Právě tento kruh bývá důležitým udržovacím mechanismem.

(psychologická formulace potíží, katastrofická interpretace, udržovací mechanismy, práce s tělesným prožitkem)

Související stránka: Strach z nemoci, smrti nebo budoucnosti

Bezpečný rámec

Kdy tato práce dává smysl

Tato práce dává smysl hlavně tehdy, když už byla zdravotní stránka potíží přiměřeně řešena, ale tělesné potíže se dál vracejí ve vazbě na stres, napětí, obavy nebo konkrétní situace.

Nejde o to nahradit lékaře psychologickým vysvětlením. Jde o to doplnit pohled tam, kde se ukazuje, že tělo reaguje také na psychickou zátěž, naučený poplach, zvýšené sledování těla nebo dlouhodobé napětí.

Pokud se objeví nové, výrazné nebo neobvyklé tělesné příznaky, je na místě nejdřív postupovat přes lékaře.

Postup práce

Jak spolupráce obvykle probíhá

1

Nejdřív zmapujeme tělesnou reakci

Zjišťuji, jaké potíže se objevují, kdy se zhoršují, co už bylo lékařsky řešeno, jak na ně člověk reaguje a jaký význam jim přikládá.

(psychologická formulace potíží)

2

Hledáme spouštěče a udržovací mechanismy

Sledujeme, jakou roli může mít stres, napětí, obava o zdraví, sledování těla, vyhýbání, potřeba ujištění nebo konkrétní situace.

(spouštěče, sledování těla, bezpečnostní strategie)

3

Pracujeme s reakcí v těle a prožitku

Podle tématu volím postup: někdy je důležité vysvětlení a struktura, jindy práce s tělesným prožitkem, představou, napětím nebo naučenou reakcí.

(práce s tělesným prožitkem)

4

Sledujeme změnu v běžném životě

Zajímá mě, co se mění mezi setkáními: jestli je reakce slabší, rychleji odezní, méně omezuje běžný život nebo už nevyvolává tak silný strach.

(průběžná zpětná vazba)

FAQ

Časté otázky

Lékař mi řekl, že to je psychosomatické. Znamená to, že si potíže vymýšlím?

Ne. Tělesné potíže mohou být skutečné, nepříjemné a zatěžující, i když je vyšetření nevysvětlují plně. Psychosomatický pohled neznamená „je to jen v hlavě“. Znamená, že dává smysl zkoumat, jak spolu souvisí tělo, stres, napětí, obavy, pozornost k tělu a konkrétní životní situace.

Může stres opravdu vyvolat tělesné potíže?

Stres a úzkost mohou výrazně ovlivnit dech, svalové napětí, trávení, srdeční aktivitu, vnímání prostoru i pozornost k tělu. Neznamená to, že si člověk potíže vymýšlí. Tělo může být dlouhodobě v pohotovosti a reagovat i tam, kde rozum říká, že by mělo být v klidu.

Co když se objeví nové příznaky?

Nové, výrazné nebo neobvyklé tělesné příznaky je vhodné nejdřív řešit lékařsky. Psychologická práce nemá nahrazovat zdravotní vyšetření. Pokud se ukáže, že je vhodnější jiný typ péče, řeknu to otevřeně.

Používáte KBT?

Neoznačuji svou práci za KBT program a nevystupuji jako KBT terapeut. Využívám ale některé kognitivně-behaviorální principy: porozumění spouštěčům, vnímání tělesných signálů, katastrofickým interpretacím, vyhýbání, bezpečnostním strategiím a tomu, co potíže udržuje. Tyto principy propojuji s hypnoterapeutickou prací s tělem, emocemi, představivostí a prožitkem.

Musím mít nejdřív lékařské vyšetření?

U nových, výrazných nebo dosud nevyšetřených tělesných příznaků je vhodné nejdřív postupovat přes lékaře. Tato práce dává smysl hlavně tehdy, když zdravotní stránka byla přiměřeně řešena, ale potíže se dál vracejí v souvislosti se stresem, napětím, obavami nebo určitými situacemi.

Jak dlouho spolupráce trvá?

Počet setkání se odvíjí od tématu, cíle a průběhu spolupráce. U některých lidí se změna začne projevovat brzy; tempo je individuální. Nejde o to slíbit počet setkání předem, ale od začátku vědět, podle čeho poznáme posun.

Chcete zjistit, zda tento způsob práce dává smysl právě u vás?

První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, co se děje, co už bylo zdravotně řešeno a jaký psychologický mechanismus může potíže udržovat. Pokud bude vhodnější jiný typ péče, řeknu to otevřeně.

Odborné zdroje

Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.

American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
Asmundson, G. J. G., Abramowitz, J. S., Richter, A. A., & Whedon, M. (2010). Health anxiety: Current perspectives and future directions. Current Psychiatry Reports, 12(4), 306–312.
Barsky, A. J., & Borus, J. F. (1999). Functional somatic syndromes. Annals of Internal Medicine, 130(11), 910–921.
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Clark, D. M. (1986). A cognitive approach to panic. Behaviour Research and Therapy, 24(4), 461–470.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
McEwen, B. S. (2007). Physiology and neurobiology of stress and adaptation: Central role of the brain. Physiological Reviews, 87(3), 873–904.
Salkovskis, P. M., Warwick, H. M. C., & Deale, A. C. (2003). Cognitive-behavioral treatment for severe and persistent health anxiety. Brief Treatment and Crisis Intervention, 3(3), 353–367.

Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 21. 7. 2026