Hypnoterapie a psychosomatika
Psychosomatické obtíže a reakce těla
Když jsou tělesné potíže skutečné, ale lékařská vyšetření je nevysvětlují plně — nebo se zřetelně mění podle stresu, napětí, obav a konkrétních situací.
Poznáváte to?
Klienti nejčastěji popisují
Nemusíte se poznat ve všem. Důležité bývá spíš to, že se potíže vracejí v určitých situacích, mění se podle napětí nebo obav a vyšetření je nevysvětlují plně.
Co se děje v těle
Co se děje s vnímáním
Kdy se to často zhoršuje
Bubliny nejsou diagnostický seznam. Mají pomoci pojmenovat zkušenost a typický vzorec: člověk prožívá skutečné tělesné potíže, ale je patrné, že se vracejí v určitých situacích, po zátěži, při strachu nebo při zvýšené pozornosti k tělu.
Důležité rozlišení
To, že potíže souvisejí se stresem, neznamená, že nejsou skutečné
Mnoho lidí má za sebou dlouhou cestu po vyšetřeních. Někdy se ukáže dílčí nález, který ale nevysvětluje sílu potíží. Jindy vyšetření neukážou jasnou tělesnou příčinu. To může být úlevné, ale zároveň matoucí. Člověk si říká: „Proč se tedy cítím tak špatně?“
Právě tady je důležité nedělat zkratku. Nejde o to říct, že potíže jsou vymyšlené. Nejsou. Jde o to, že tělo může být v dlouhodobé pohotovosti. Nervový systém, dech, svaly, trávení, rovnováha, zrakové vnímání i pozornost mohou reagovat na stres, napětí a strach silněji, než člověk čeká.
Stres, úzkost a dlouhodobé napětí mohou měnit dech, svalové napětí, srdeční činnost, trávení, vnímání prostoru i pozornost k tělu. Když si člověk začne tělesné signály více hlídat, snadno se vytvoří kruh: tělesný pocit vyvolá obavu, obava zvýší napětí a napětí zesílí tělesný pocit.
(Odborně řečeno: pracuji s psychologickou formulací potíží, vnímáním tělesných signálů, katastrofickými interpretacemi, sledováním těla a udržovacími mechanismy.)
Přehled témat
S čím tato stránka pomáhá zorientovat se
Tato stránka nenahrazuje lékařské vyšetření. Pomáhá zorientovat se v situacích, kdy zdravotní stránka byla přiměřeně řešena, ale potíže se dál vracejí v souvislosti se stresem, napětím, obavami nebo konkrétními situacemi.
Srdce, dech a tlak na hrudi
Jedním z častých důvodů, proč lidé začnou hledat pomoc, je strach kolem srdce nebo dechu. Objevuje se bušení srdce, tlak na hrudi, stažený dech, pocit nedostatku vzduchu, sevření v krku nebo dojem, že tělo nejde uklidnit.
Lékařské vyšetření je u těchto příznaků důležité. Pokud ale zdravotní stránka byla přiměřeně řešena a potíže se vracejí hlavně ve stresu, po zátěži, v klidu po vypětí nebo v určitých situacích, dává smysl zkoumat úzkostnou nebo stresovou reakci těla.
Související stránka: Bušení srdce, tlak na hrudi a stažený dech
Žaludek, břicho a nevolnost
Úzkost a napětí se často ozývají přes břicho. Někdo má sevřený žaludek, nevolnost, tlak v břiše, nutkání na toaletu, nechutenství nebo pocit, že před určitou situací nemůže jíst.
Typické je, že se potíže zhoršují před cestou, schůzkou, výkonem, rozhovorem, návštěvou lékaře nebo jinou situací, která v člověku vyvolává napětí. Někdy se tělo naučí reagovat tak rychle, že žaludek „ví dřív než hlava“, že se blíží něco nepříjemného.
Související stránka: Sevřený žaludek, nevolnost a tělesná úzkost
Motání hlavy, slabost a nejistota v těle
Další častou oblastí je motání hlavy, točení, nejistota v prostoru, slabost v nohách, pocit na omdlení nebo strach, že člověk ztratí kontrolu nad tělem.
Pokud vyšetření neukazují jasnou příčinu a potíže se mění podle stresu, únavy, napětí nebo konkrétní situace, je důležité podívat se také na úzkostnou reakci těla.
Související stránka: Motání hlavy, slabost a strach z tělesné reakce
Tunelové vidění, zvláštní obraz a strach, že je něco s očima
Někteří lidé při stresu, úzkosti nebo strachu popisují změny ve vnímání prostoru a obrazu. Může se objevit tunelové vidění, rozmazaný nebo zvláštní obraz, pocit, že se chodník vlní, že se okolí posouvá pomalu, že obraz „trhá“, nebo že realita působí neobvykle vzdáleně.
Pokud jde o nové nebo výrazné potíže, je na místě lékařské nebo oční vyšetření. Tato stránka je určená hlavně lidem, u kterých byla zdravotní stránka přiměřeně řešena a potíže se objevují hlavně ve stresu, strachu, únavě nebo v určitých situacích.
V hypnoterapii se pak nezaměřujeme na „oči“ jako takové, ale na úzkostnou a tělesnou reakci, která se kolem těchto vjemů spouští.
Související stránka: Zvláštní vidění, motání hlavy a úzkostná reakce těla
Napětí, bolesti a stažení v těle
Dlouhodobý stres se často ukládá do těla jako napětí. Někdo cítí staženou šíji, zatnutou čelist, tlak v hlavě, napětí mezi lopatkami, bolest zad, sevření na hrudi nebo celkový pocit, že tělo je pořád připravené na výkon nebo obranu.
U těchto potíží dává smysl pracovat nejen s bolestí nebo napětím samotným, ale i s tím, proč tělo zůstává v pohotovosti: co musí pořád hlídat, co nesmí povolit a kde člověk dlouhodobě funguje přes sílu.
Související stránka: Svalové napětí, bolesti a stresová reakce těla
Tělo po dlouhodobém stresu a přetížení
Někdy nejde o jeden příznak. Člověk má spíš pocit, že tělo přestalo fungovat jako dřív. Je unavenější, hůř spí, hůř regeneruje, hůř snáší zátěž, je citlivější na stres a tělo reaguje i na běžné věci přehnaně.
Může se objevovat vnitřní třes, podrážděnost, únava po sociálním kontaktu, přecitlivělost na hluk, zhoršené soustředění, tělesné napětí nebo pocit, že tělo jede na doraz.
Související stránka: Tělo po dlouhodobém stresu a vyčerpání
Princip práce
Postup ale nemá být náhodný
Nejdřív potřebuji porozumět tomu, co se u konkrétního člověka děje: kdy se tělesná reakce spouští, co ji udržuje, jaký význam jí člověk dává, co už bylo lékařsky vyšetřeno a jak se potíže mění podle stresu, obav nebo situací.
Teprve podle toho volím další postup. Někdy je důležité věci srozumitelně poskládat, jindy pracovat s tělesným prožitkem, obavnou představou, napětím, naučenou reakcí nebo strachem o zdraví.
(psychologická formulace potíží, udržovací mechanismy, práce s tělesným prožitkem)
Související téma
Když se tělesné potíže spojí se strachem o zdraví
Když se tělesný pocit spojí se strachem o zdraví, člověk začne tělo víc sledovat. Kontroluje dech, tep, tlak, břicho, zrak, stabilitu nebo další signály. Někdy hledá ujištění, opakovaně čte informace na internetu nebo se snaží získat jistotu, že je zdravotní stránka v pořádku.
Krátkodobě to může přinést úlevu. Dlouhodobě se ale pozornost k tělu může ještě zesílit a tělesné signály získají větší význam. Právě tento kruh bývá důležitým udržovacím mechanismem.
(psychologická formulace potíží, katastrofická interpretace, udržovací mechanismy, práce s tělesným prožitkem)
Související stránka: Strach z nemoci, smrti nebo budoucnosti
Bezpečný rámec
Kdy tato práce dává smysl
Tato práce dává smysl hlavně tehdy, když už byla zdravotní stránka potíží přiměřeně řešena, ale tělesné potíže se dál vracejí ve vazbě na stres, napětí, obavy nebo konkrétní situace.
Nejde o to nahradit lékaře psychologickým vysvětlením. Jde o to doplnit pohled tam, kde se ukazuje, že tělo reaguje také na psychickou zátěž, naučený poplach, zvýšené sledování těla nebo dlouhodobé napětí.
Pokud se objeví nové, výrazné nebo neobvyklé tělesné příznaky, je na místě nejdřív postupovat přes lékaře.
Postup práce
Jak spolupráce obvykle probíhá
Nejdřív zmapujeme tělesnou reakci
Zjišťuji, jaké potíže se objevují, kdy se zhoršují, co už bylo lékařsky řešeno, jak na ně člověk reaguje a jaký význam jim přikládá.
(psychologická formulace potíží)
Hledáme spouštěče a udržovací mechanismy
Sledujeme, jakou roli může mít stres, napětí, obava o zdraví, sledování těla, vyhýbání, potřeba ujištění nebo konkrétní situace.
(spouštěče, sledování těla, bezpečnostní strategie)
Pracujeme s reakcí v těle a prožitku
Podle tématu volím postup: někdy je důležité vysvětlení a struktura, jindy práce s tělesným prožitkem, představou, napětím nebo naučenou reakcí.
(práce s tělesným prožitkem)
Sledujeme změnu v běžném životě
Zajímá mě, co se mění mezi setkáními: jestli je reakce slabší, rychleji odezní, méně omezuje běžný život nebo už nevyvolává tak silný strach.
(průběžná zpětná vazba)
FAQ
Časté otázky
Chcete zjistit, zda tento způsob práce dává smysl právě u vás?
První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, co se děje, co už bylo zdravotně řešeno a jaký psychologický mechanismus může potíže udržovat. Pokud bude vhodnější jiný typ péče, řeknu to otevřeně.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
Asmundson, G. J. G., Abramowitz, J. S., Richter, A. A., & Whedon, M. (2010). Health anxiety: Current perspectives and future directions. Current Psychiatry Reports, 12(4), 306–312.
Barsky, A. J., & Borus, J. F. (1999). Functional somatic syndromes. Annals of Internal Medicine, 130(11), 910–921.
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Clark, D. M. (1986). A cognitive approach to panic. Behaviour Research and Therapy, 24(4), 461–470.
Elkins, G. R., Barabasz, A. F., Council, J. R., & Spiegel, D. (2015). Advancing research and practice: The revised APA Division 30 definition of hypnosis. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 63(1), 1–9.
McEwen, B. S. (2007). Physiology and neurobiology of stress and adaptation: Central role of the brain. Physiological Reviews, 87(3), 873–904.
Salkovskis, P. M., Warwick, H. M. C., & Deale, A. C. (2003). Cognitive-behavioral treatment for severe and persistent health anxiety. Brief Treatment and Crisis Intervention, 3(3), 353–367.
Autor stránky: Mgr. Jan Ille, psycholog a hypnoterapeut
Poslední odborná aktualizace: 21. 7. 2026
