Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Posttraumatická stresová porucha (Posttraumatic Stress Disorder – PTSD) je opožděná reakce na mimořádně stresovou událost. Projevuje se nejprve nespecificky, doprovázena úzkostmi. Zhruba po měsíci až měsíci a půl poté nastupují pocity bezmoci, ztráty kontroly a někdy i zlosti.

V psychické rovině je časté impulzivní chování, hyperaktivita, zvýšená ostražitost, nebo naopak stažení do sebe, nebo deprese. Objevují se spánkové obtíže (nespavost, noční můry), pocity že nic nemá smysl, negativismus a jiné. V nějaké míře dochází rovněž k derealizaci (pocit neskutečnosti) a depersonalizaci (pocit odcizení).

V tělesné rovině je častá hyperaktivita, zvýšený srdeční rytmus a vysoký krevní tlak. Přítomen bývá arousal (fyzické vybuzení projevující se zvýšenou odpovědí těla na smyslové podněty).

Jak PTSD začíná

Po traumatické události přichází nejprve akutní posttraumatická perioda. Tělo a mysl postupně přechází ze stavu vybuzení do násilí, strachu, poplachu a nakonec do klidového stavu. V průběhu normalizace se vrací pozornost vůči okolí, člověk si začíná uvědomovat kde se nachází a co se dělo. Rovněž si zpět začíná uvědomovat tělo, např. uvědomí si zrnění, bolest, aj.

V prvních dnech a týdnech po traumatické události se objevují tři typické skupiny symptomů: Opětovné prožívání, snaha vyhnout se vzpomínkám na trauma, fyziologická a psychická reakce na trauma. Psychologická reakce na trauma se může rovněž projevit opožděně (efekt spáče) a stupňovat se.

Lidská psychika má řadu sofistikovaných mechanismů, jak se s traumatem vypořádat. Pokud však selžou a posttraumatické projevy trvají déle než 1 měsíc je na místě zvážit PTSD.

Jak se projevuje

PTSD bývá diagnostikováno, pokud:

1) posttraumatické symptomy trvají déle než jeden měsíc, nejsou důsledkem zneužívání omamných a psychotropních látek a závažně zasahují do řady oblastí pacientova života (vylučující kritéria F, G, H) a dále

2) ve významné míře se vyskytují příznaky z následujících pěti hlavních kritérií (A, B, C, D, E):

  • A) Byli jste vystaveni situaci, ve které hrozila smrt nebo závažné či sexuální násilí. Tuto situaci jste prožívali některým z těchto způsobů: 1) událost se stala Vám, 2) byli jste svědkem této události, 3) dozvěděli jste se o tom, že tato událost se stala vaší blízké osobě (rodina, blízký přítel), 4) opakovaně jste byli vystavováni detailům takové události (jako např. vyšetřovatel, který je v zaměstnání opakovaně vystavován důkazům o zneužívání dětí),
  • B) událost se vrací formou vtíravých vzpomínek, snů. Místa nebo věci připomínající událost vyvolávají fyzickou reakci,
  • C) člověk má tendenci se vyhýbat místům, lidem a dalšímu, co by mu událost připomínalo,
  • D) výpadky paměti na událost, nebo: vinění sebe sama nebo ostatních, ztráta sociálního kontaktu, neschopnost prožívat pozitivní emoce, všeprostupující negativismus, nezájem o dříve vykonávané činnosti,
  • E) ostražitost, podrážděnost, poruchy spánku, neschopnost koncentrovat se, tendence k agresivnímu chování, impulzivita, sebedestrukce.

Kritéria pro stanovení diagnózy PTSD jsou nastavena poměrně přísně. V praxi se tak setkáváme i s klienty, kterým nebyla PTSD diagnostikována, ale objektivně potřebují pomoc.

Další okolnosti

Podnět z prostředí spojený s traumatem může spustit fyziologickou a psychologickou reakci „Uteč nebo bojuj“, s následkem retraumatizace. Z tohoto důvodu jsou u terapie PTSD vhodné pouze speciální terapeutické postupy a protokoly, viz. níže.

Traumatizující událost může mít další nepříjemné následky, které mohou být rovněž traumatizující a mohou mít negativní dopad na rodinnou strukturu a sociální fungování, např. medializace v tisku, policejní vyšetřování a soudní řízení.

Traumatická událost zasáhne i blízké, kteří s traumatizovaným sdílejí společný život, a to bez ohledu na to, zda se traumatizující události přímo účastnili. Hovoříme o sekundární traumatizaci.

U koho se PTSD může objevit?

PTSD byla objevena v roce 1980 u veteránů z Vietnamské války. V zastaralých učebnicích se ještě dnes dočteme, že se jedná o nemoc válečných veteránů. Jak velký to byl omyl zjistíme, když nahlédneme do statistik:

Za období vietnamské války se PTSD rozvinula u třetiny amerických vojáků (cca. u 1 milionu). Za stejné období v Americe ale utrpělo PTSD dle odhadů přibližně 5 milionů dětí. PTSD typicky postihuje oběti domácího násilí, jiných násilných činů, ale také závažných operací a lékařských zákroků.

V průběhu života je vystaveno traumatické události, pramenící z hrozby zranění nebo smrti, asi 70 % mužů a 50 % žen, přibližně u desetiny z nich se postupem času vyvine PTSD.

Reálně tedy v populaci máme cca. 7% mužů a 5% žen, u kterých se v průběhu života rozvine PTSD.

Jak souvisí PTSD s panickou poruchou?

Zhruba u třetiny lidí se v důsledku traumatické události rozvine panická porucha. Mezi pacienty s diagnostikovanou PTSD se panické ataky vyskytují zhruba v desetině případů (7% mužů, 13% žen).

Ve zdravotnické praxi dochází často k mylné diagnóze, kdy pacienti s PTSD dostávají diagnózy jako Panická porucha či Úzkostně-depresivní porucha, atd. Kromě snadné záměny za panickou poruchu jsou další dva důvody, proč jsou pacienti s PTSD v ČR často léčeni na něco úplně jiného:

  • testy PTSD nejsou v češtině dostupné,
  • diagnostický a statistický manuál DSM 5, který je pro správnou diagnostiku PTSD nezbytný, je sice k dispozici v českém jazyce, ale systémově není preferován.

Jak je možné PTSD léčit?

Jak uvádí přední český psychiatr prof. Praško, hlavní volba v terapii PTSD je psychoterapie, k podpoře léky se přistupuje až u závažných případů. V současnosti jsou k dispozici tyto tři klinické postupy terapie PTSD:

  • TF-CBT (Trauma-Focused Cognitive Behavioral Therapy). Přestože je kognitivně-behaviorální terapie v ČR velmi rozšířená, tato verze speciálně zaměřená na trauma v ČR není příliš rozšířena.
  • EMDR (desenzibilizace pomocí očních pohybů a reprocesování). Tato terapie je v ČR dostupná, sestává minimálně z 12 sezení.
  • NLP-PTSD. Tuto metodu používám já, v mé praxi se jeví jako nejosvědčenější, protože zabere jak postraumatické symptomy, tak panické ataky, takže postupně vymizí obojí. Sezení neprobíhá v hypnóze, je však od hypnózy odvozeno (kombinuje hlubokou relaxaci, vizuálně-kinestetický protokol a neurolingvistické programování NLP). I přes vysokou sofistikovanost a komplexnost se jedná o velmi pohodovou metodu, což je pro klienty důležité.

Názory klientů

Když jsem přišla k panu Illemu byla jsem „hromádka neštěstí“, ve které se míchala zlost, napětí, deprese se stavy úzkosti. K první návštěvě jsem se odhodlávala několik měsíců, jelikož jsem se bála, ale můj manžel byl ze mě nešťastný a tak jsem se objednala. Před prvním sezením jsem byla ve stavu, že jsem myslela, že mě „trefí šlak“- Byla jsem nesmírně nervózní, ale jen co jsme se dali s panem Ille do hovoru (jeho hlas a prostředí) ve mě vyvolalo klid. Probrali jsme co mě trápí a vyšlo najevo, že mám posttraumatický stresový syndrom, který se odloženě dostavil poté, co jsem před 2 lety přežila svoji smrt. Poté, co jsme přešli k terapii, říkala jsem si v duchu „Bože to my mají pomoct takové kecy?“, ale jelikož jsem už byla ze sebe sama nešťastná, rozhodla jsem se to zkusit i dál a dnes nelituji. Po 3 sezeních se mi neskutečně ulevilo. Jsem nyní klidnější, mám zase radost ze života.
Děkuji moc pane Ille.

Lucie S.
27. ledna 2019

Prisla jsem k panu Janu Ille na klinickou hypnozu v prosinci roku 2017 s tim, ze jsem nemela predstavu o svych kvalitach, zadnou motivaci a trapila jsem se velmi kvuli minulosti. Po nekolika hypnoterapiich, se nejenom muj pohled na muj dosavadni zivot hodne zmenil, ale zacala jsem si vazit vice toho jaka jsem a co vsechno jsem se za svuj zivot naucila, coz se nadale pozitivne promitlo do vsech oblasti meho zivota. Diky hypnoterapii jsem opet pocitila svou vnitrni silu a zacala mit chut tvorit, zbavila jsem se trapeni z minulosti, ktere jsem stale nemohla pustit, pochopila jsem, jak me 20 minutova zalezitost zbytecne paralyzovala na nekolik let, pochopila jsem ale take, kde sama delam v zivote chyby. Moc dekuji za vasi pomoc.

Karla
23. března 2018

Další hodnocení klientů si můžete přečíst zde...