Hypnoterapie zvláštních pocitů
Zvláštní stavy vnímání
Když se prostor, obraz, tělo nebo okolní svět začnou vnímat jinak než obvykle – jako ve snu, ve filmu, nejistě nebo zvláštně vzdáleně.
Typický rys
Proč se to tak těžko popisuje
Lidé často začnou větu a pak se zastaví: „Nevím, jak vám to vysvětlit. Je to takový zvláštní pocit.“ U změn vnímání je to běžné. Člověk se nesnaží popsat běžnou emoci, ale změnu samotného prožitku: prostor je divný, obraz je jiný, tělo nemá jistotu, realita působí vzdáleně nebo se člověk necítí úplně ukotvený.
Právě proto může být uklidňující, když pro tyto stavy existuje srozumitelný psychologický rámec. Ne proto, aby člověk dostal další nálepku, ale aby se nemusel bát každého zvláštního prožitku jako něčeho nepochopitelného.
Základní orientace
Jste tady správně?
Pro koho je tato stránka určena
Pro koho tato stránka naopak určena není?
Co když mám strach, že trpím psychózou?
Typické projevy
Jak se zvláštní stavy vnímání mohou projevovat
Nemusíte se poznat ve všem. Důležité bývá spíš to, že se prožitek opakovaně vrací, je těžko popsatelný a člověk má pocit, že vnímání prostoru, těla nebo okolí není takové jako obvykle.
Změny v obraze a prostoru
Změny v těle
Pocit neskutečnosti
Psychologické vysvětlení
Jak tomu rozumět
Podobné prožitky mohou člověka vyděsit právě proto, že působí nezvykle. U lidí se zachovaným náhledem ale samy o sobě neznamenají ztrátu kontaktu s realitou ani psychózu.
V psychoterapii jim rozumíme jako poplachové nebo ochranné reakci nervového systému. Váš mozek a tělo se vás snaží chránit před přetížením (stresem, úzkostí, panikou), jen tuto „pojistku“ spouštějí příliš silně nebo v situacích, kde už reálné ohrožení není. Cílem tedy není označit vás za „rozbitého“, ale porozumět tomu, před čím se vaše tělo zrovna teď tak urputně brání.
Odborné pojmy
Má to, co prožívám, vůbec nějaký název?
Pro mnoho mých klientů je tou největší úlevou už jen samotné zjištění, že v tom nejsou sami. To, co právě cítíte – prázdnota, pocit, že jedete na autopilota, nebo strach, že možná přicházíte o rozum – není žádná vaše osobní chyba. Jde o velmi dobře zmapovaný obranný mechanismus přetíženého nervového systému.
Psychologie a psychiatrie pro tyto pocity odcizení používají zastřešující pojem disociace, který se nejčastěji projevuje ve dvou konkrétních podobách:
Depersonalizace
(odpojení od sebe a těla)
Stav, kdy si připadáte jako cizinec ve vlastním těle. Můžete mít intenzivní pocit, že své tělo, pohyby i myšlenky sledujete jakoby zvenčí, přes sklo.
Lidé to často popisují slovy: „Cítím se jako robot,“ nebo „Jako bych to ani nebyl já.“
Derealizace
(odpojení od okolního světa)
V tomto případě se pocit neskutečnosti týká vašeho okolí. Známá místa a blízcí lidé vám najednou mohou připadat cizí, vzdálení, ploší nebo umělí.
Svět kolem vás působí „jako sen, filmová kulisa“ nebo jako by byl „zahalený v mlze“.
Zjištění, že váš stav má své jasné jméno, je prvním a nesmírně důležitým krokem. Znamená to totiž, že jde o pochopitelnou a řešitelnou reakci vaší psychiky na úzkost, dlouhodobý stres nebo potlačené emoce.
Pokud se v těchto popisech poznáváte a chcete porozumět tomu, co přesně se ve chvílích odpojení odehrává ve vašem mozku, připravil jsem pro vás detailní článek, kde tyto stavy a jejich odborné souvislosti rozebírám více do hloubky:
Související stránka: Depersonalizace a derealizace
Pracovat pomocí hypnózy s odborným vedením v bezpečném rámci
Vhodná metoda
Proč právě hypnoterapie
Zvláštní stavy vnímání se netýkají jen myšlenek. Člověk je naopak často prožívá v těle, dočasně změněném vidění nebo pocitu vlastní nepřítomnosti. Proto někdy nestačí stav jen rozumově vysvětlit. Dává smysl pracovat také s tím, jak se prožitek skládá v těle, pozornosti, představivosti a orientaci v přítomném okamžiku.
Hypnoterapie je pro tuto práci vhodný rámec právě proto, že bezpečně pracuje se změněným zaměřením pozornosti, tělesným vnímáním, představivostí a ukotvením. Nepokouší se zvláštní prožitek jen racionálně vysvětlit. Umožňuje s ním pracovat přímo, ale vedeně, srozumitelně a v bezpečném rámci.
Cílem není člověka ještě víc odpojit od reality nebo těla. Cílem je opačný směr: větší ukotvení, větší pocit přítomnosti a větší vliv nad reakcí, která se dříve spouštěla automaticky.
(hypnóza jako práce se změněným zaměřením pozornosti, tělesné ukotvení, práce s představivostí a prožitkem)
Postup
Jak spolupráce probíhá
Než začneme pracovat se změnou prožívání, potřebuji přesně porozumět tomu, co se u vás děje. Zvláštní stavy vnímání totiž nelze vyřešit jen tím, že si je rozumově vysvětlíme
Zmapování a pochopení
Zjišťuji, kdy se stav spouští, jak reaguje vaše tělo, jak se mění obraz či prostor a co děláte pro uklidnění. Rozlišíme, jakou roli hraje úzkost, tělesné napětí nebo snaha se neustále kontrolovat.
Bezpečná práce s prožitkem a ukotvením
Využívám vybrané kognitivně-behaviorální principy propojené s hypnoterapií. To nám umožňuje pracovat přímo s tím, jak situaci prožíváte v těle a v prostoru. Cílem je naučit nervový systém znovu najít pocit opory a jistoty, abyste se mohli bezpečně ukotvit v přítomném okamžiku.
Návrat do běžného života
Sledujeme, co se mění v realitě: zda je pro vás pohyb venku snazší, zda zvláštní vjemy ztrácejí na síle a zda už vás tyto stavy tolik neděsí.
Bezpečný rámec
Kdy je vhodná jiná odborná péče
Hypnoterapie vedená psychologem nenahrazuje akutní zdravotní, psychiatrickou ani krizovou péči. U zcela nových nebo neobvyklých tělesných příznaků, případně při ztrátě kontaktu s realitou, je vždy prvním krokem návštěva lékaře.
Pokud ale víte, že vaše zvláštní prožitky pramení z úzkosti, přetížení nebo stresu (máte zachovaný náhled) – případně vám psychologickou péči už doporučil lékař – dává zmapování těchto stavů v terapii velký smysl.
Chcete zjistit, zda tento způsob práce dává smysl právě u vás?
První konzultace může sloužit k tomu, abychom zmapovali, co se děje, kdy se zvláštní stav spouští a jaký postup může dávat smysl. Pokud máte zájem a je to vhodné, rovnou se můžeme pustit do práce. Záleží na Vás, co preferujete.
FAQ
Časté otázky
Proč mám pocit, že jsem jako ve snu nebo ve filmu?
Proč si potřebuji ověřovat, že je všechno reálné?
Může to souviset s agorafobií nebo strachem z pohybu venku?
Používáte KBT?
Jak dlouho spolupráce trvá?
Je první konzultace jen povídání?
Jak poznat rozdíl
S čím zvláštní stavy vnímání někdy souvisí
Derealizace a depersonalizace
Přečtěte si, co se v mozku odehrává, když se svět náhle zdá „jako ve snu“, okolí působí uměle nebo když nepoznáváte své vlastní tělo a reakce.
Panické ataky a úzkost
Prudká úzkost nebo záchvat paniky mohou spustit intenzivní pocity ztráty kontroly a odcizení od reality. Zjistěte, jak tento tělesný poplach funguje a jak se ho naučit lépe zvládat.
Odpojení od emocí a těla
Pokud nezažíváte změny v obraze nebo prostoru, ale trápí vás spíše vnitřní prázdnota, pocit, že jedete na „autopilota“ a vaše emoce jsou tlumené.
Odborné zdroje
Stručný výběr zdrojů k odbornému rámci stránky. Uvádím je jako orientační odborné ukotvení, ne jako akademický přehled literatury.
American Psychological Association, Society of Psychological Hypnosis, Division 30. (n.d.). Society of Psychological Hypnosis.
The Milton H. Erickson Foundation. (n.d.). The Milton H. Erickson Foundation.
Beck, J. S. (2021). Cognitive behavior therapy: Basics and beyond (3rd ed.). The Guilford Press.
Clark, D. M. (1986). A cognitive approach to panic. Behaviour Research and Therapy, 24(4), 461–470.
Hunter, E. C. M., Phillips, M. L., Chalder, T., Sierra, M., & David, A. S. (2003). Depersonalisation disorder: A cognitive-behavioural conceptualisation. Behaviour Research and Therapy, 41(12), 1451–1467.
Sierra, M., & Berrios, G. E. (1998). Depersonalization: Neurobiological perspectives. Biological Psychiatry, 44(9), 898–908.